Čís. 13771.

Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Vstupem společenstva do likvidace nezaniká působnost dozorčí rady.
K vůli zjištění, zda byla zřízena likvidační bilance, netřeba provésti revisi, nýbrž stačí vyzvání likvidátorů, by předložili tuto bilanci.
Bylo-li pozvání k valné hromadě v časopise, předepsané stanovami, redakcí časopisu odepřeno, nezbývá, než doručiti pozvání každému členu družstva, nemají-li stanovy o tom jiného ustanovení.
(Rozh. ze dne 20. září 1934, R I 679/34.)
Rejstříkový soud 1. zamítl opověď výsledku valné hromady družstva L. v likvidaci a 2. nařídil, aby Ústřední svaz čsl. družstev v Praze provedl u společenstva revisi. Proti tomuto usnesení podali rekurs dozorčí rada a likvidátoři Antonín Z. a Josef J. Rekursní soud 1. rekurs dozorčí rady odmítl, 2. rekursu likvidátorů do usnesení prvého soudu, pokud jím byla zamítnuta opověď výsledků valné hromady, nevyhověl a 3. rekursu likvidátorů do usnesení prvého soudu, pokud jím bylo nařízeno, by Ústřední svaz čsl. družstev v Praze provedl u společenstva revisi, vyhověl, napadené usnesení zrušil a uložil prvému soudu, by dále podle zákona jednal. Důvody: 1. Usnesením prvého soudu ze dne 9. ledna 1933 byl povolen zápis zrušení a likvidace společenstva a zápis tří likvidátorů: Josefa J-a, Antonína Z-a a Václava H-a. Stížnost podali dozorčí rada společenstva a likvidátoři Antonín Z. a Josef J. Dozorčí rada jako taková není ke stížnosti oprávněna, ježto vstupem společenstva do likvidace přestala jeho existence a na jeho místo nastoupili likvidátoři valnou hromadou zvolení (§§ 41, 44, 71 zák. čís. 70/73 ř. zák.). Bylo proto stížnost, pokud byla podána dozorčí radou, odmítnouti.
2. Stěžovatelé napadají zamítnutí opovědí výsledku valné hromady; z důvodu, že pozvání k valné hromadě v listě »Družstevník« nebylo uveřejněno, jak prvý soud uvedl, a uvádějí, že u administrace listu o to žádali, že však uveřejnění bylo zamítnuto, a dovozují, že pozvání k valné hromadě bylo řádně vyhlášeno, byvši uveřejněno v Úředním listě a vyvěšením ve všech prodejnách družstva, a každý člen buď osobně nebo doporučeným dopisem byl k ní pozván. Avšak v otázce svolání valně hromady pro rejstříkový soud jsou směrodatnými jen platně zapsané stanovy (§ 30 zák. čís. 70/73 sb. z. a n.) a podle § 37 stanov pozvání k valné hromadě oznámiti se má jednou v listě »Družstevník« v Praze vycházejícím, uveřejnění v listě tom se nestalo,, a nebyla tedy valná hromada podle stanov platně svolána. Proto právem prvý soud opověď výsledku valné hromady zamítl.
Stěžovatelé přiznávají, že o výsledcích účetnictví nepodávali na schůzích zprávy, ježto jim účetnictví nebylo nikým svěřeno a mohli by to vykonati jen společně s likvidátorem Václavem H-em a ohražují se proti nařízení revise v družstvu k zjištění, zda byla zřízena likvidační bilance, jejíž předložení lze naříditi. Avšak správa likvidujícího družstva náleží jen likvidátorům, jichž působnost jest vytčena předpisy §§ 44, 48, 49 cit. zák. o společenstvech a kteří jsou opovědni za výsledek likvidace, musí dbáti usnesení valné hromady i zákonných předpisů, a ručí osobně a solidárně podle § 47 cit. zák. za škodu. Co do způsobu provádění likvidace nemá soud příčiny zasahovati v postup likvidátorů. Předpis § 9 zák. čís. 133/03 ř. zák. a nař. čís. 134/03 ř. zák. tu neplatí, neboť revise se dosud nekonala a nemohlo proto býti zjištěno, že zákonné nebo statutární předpisy nebyly zachovány (§ 24 nař. čís. 134/03 ř. zák.), podle § 49 zák. čís. 70/73 ř. zák. mají likvidátoři ihned při počátku likvidace sestaviti bilanci, dodržení tohoto předpisu lze vnutiti pořádkovými pokutami (§ 87 cit. zák.). Revise k zjištění, zda likvidační bilance byla zřízena, není třeba, stačí likvidátorům uložiti její předložení a po případě postupovali podle § 87 cit. zák. Napadené usnesení nevyhovuje zákonu a bylo proto stížnosti v tomto směru vyhověno, napadené usnesení zrušeno a je věcí rejstříkového soudu, by další potřebné k zjištění likvidační bilance zařídil.
Nejvyšší soud do volacímu rekursu dozorčí rady do odstavce 1. napadeného usnesení vyhověl a napadené usnesení v této části zrušil; dovolacímu rekursu likvidátora Václava H-a do odstavce 3. napadeného usnesení nevyhověl, dovolacímu rekursu dozorčí rady a likvidátorů Antonína Z-a a Josefa J-a do odstavce 2. napadeného usnesení vyhověl, zrušil odstavec 2, napadeného usnesení, jakož i odstavec 1. usnesení soudu prvé stolice a tomuto soudu uložil, by o opovědí likvidátorů znovu rozhodl.
Důvody:
Pokud jde o dovolací rekurs dozorčí rády do odmítající části napadeného usnesení, nelze mu odepříti oprávnění, neboť nelze přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že vstupem společenstva do likvidace přestává existence dozorčí rady. Podle předpisů družstevního zákona rekursním soudem citovaných nastoupili likvidátoři na místo představenstva, tím však není řečeno, že zaniká i působnost dozorčí rady. Rekurs dozorčí rady byl tudíž neprávem odmítnut. Netřeba však dalšího opatření, poněvadž došel svého vyřízení již tím, že byl vyřízen rekurs spolustěžovatelů.
Dovolacímu rekursu Václava H-a nelze přiznati oprávnění, neboť jest přisvědčiti názoru rekursního soudu, že k vůli zjištění, zda byla zřízena likvidační bilance podle § 49 družstevního zákona, netřeba provésti revisi, nýbrž že stačí vyzvání likvidátorů, by předložili tuto bilanci. Zda bilance vyhovuje zákonu, bude lze posuzovali teprve po jejím předložení.
Opodstatněn jest však rekurs dozorčí rady a likvidátorů Antonína Z-a a Josefa J-a do druhého odstavce napadeného usnesení, neboť v tomto směru odporuje toto usnesení zákonu. Podle § 47, druhý odstavec stanov má ovšem býti pozvání k valné hromadě oznámeno v listu »Družstevník«. Je-li to však nemožné, poněvadž se redakce tohoto listu zdráhá uveřejniti pozvání, nezbylo než doručiti pozvání každému členu družstva, ježto stanovy nemají v tomto směru jiného ustanovení, neboť tímto způsobem bylo vyrozumění členů o ustanovení valné hromady docíleno alespoň, stejně spolehlivým způsobem a jinak by osud družstva závisel na libovůli toho kterého časopisu, což zajisté nemůže býti úmyslem zákona. Náleží tudíž rejstříkovému soudu, by o opovědí znova rozhodl, nepřihlížeje k zamítacímu důvodu.

Citace:

č. 13771. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 92-94.