Čís. 13723.

Exekuci na dlužníkův spoluvlastnický podíl na movité věci nelze vésti podle § 249. ex. ř., má-li dlužník tuto věc ve své výlučné moci proto, že mu náleží správa jmění druhého spoluvlastníka (manželky) podle § 1238 obč. zák.
Byla-li přece povolena exekuce podle § 249 ex. ř. na celou věc, je druhý spoluvlastník oprávněn domáhati se žalobou podle § 37 ex. ř. výroku, že mobilární exekuce je nepřípustná co do celého zabaveného předmětu.
(Rozh. ze dne 1. září 1934, R I 757/34.)
Žalovaná záložna vedla k vydobytí peněžité pohledávky proti rolníku Josefu M-ovi exekuci na svršky a zabavila několik dobytčat a jiných věcí sloužících k provozu hospodářství. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se dlužníkova manželka nepřípustnosti exekuce tvrdíc, že jí přísluší z polovice spoluvlastnické právo k zabaveným věcem. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl. Důvody: Prvý soud neprávem vyhověl žalobě, vzav za prokázáno, že žalobkyně s exekutem na statku společně hospodaří, jsou knihovními spoluvlastníky, že veškeré zabavené svršky patří do společného hospodářství, že žalobkyně jest poloviční vlastnicí zabavených svršků a že tedy exekuce na svršky ve smyslu § 249 ex. ř. jest nepřípustná. Předně může se vymáhající věřitel domáhati zaplacení své pohledávky, vede-li exekuci na movité věci, podle § 249 ex. ř. a teprve, kdyby pro nedostatek podmínek §§ 253 a 256 ex. ř. exekuce ta nevedla k cíli, může nastoupiti cestu podle § 331 ex. ř., takže exekuce na věci movité ve spoluvlastnictví se nalézající jest podle § 249 ex. ř. nejen možná, nýbrž i nutná. Mimo to jest uvážiti, že spoluvlastnictví k zabavené věci je právem, které nevylučuje exekuci na celou věc, nýbrž jen, pokud je vedením exekuce porušeno právo vlastnické, v tomto případě právo žalobkyně. Spoluvlastník může se tedy žalobou podle § 37 ex. ř. domáhati jen výroku o nepřípustnosti exekuce na jeho podíl, nemá však právo a nemůže se domáhati vyloučení z exekuce podílů jiných osob a proto nemůže se žalobkyně domáhati úplného zrušení exekuce. Konečně žaloba podle § 37 ex. ř. vyžaduje, by byl tvrzen a dokázán u zabavených předmětů titul a způsob nabytí, tedy náležitosti žaloby vlastnické, a nestačí proto zjištění prvého soudu, že žalobkyně s dlužníkem jsou spoluvlastníky statku a že tedy všechny zabavené svršky ve společném hospodářství se nalézající patří každému z nich polovicí.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Exekuce podle § 249 ex. ř. na věci movité, jež jsou ,ve spoluvlastnictví třetí osoby, jest přípustná jen tehdy, je-li věc ve výlučné moci dlužníka (srov. rozh. čís. 4002 sb. n. s.). Leč tohoto předpokladu tu není. Nelze souhlasiti s názorem žalované, že dlužník jako manžel žalobkyně má zabavené věci ve výlučné moci proto, poněvadž ve smyslu § 1238 obč. zák. náleží mu správa manželčina jmění, ježto tomu neodporovala. Manžel jest tu jen plnomocníkém manželčiným a věci její má tedy ve své moci jen jejím jménem, a nikoliv ve výlučné moci vlastní. Odvolací soud tedy pochybil, uznav, že exekuce podle § 249 ex. ř. v souzeném případě byla nejen možná, nýbrž nutná. Leč exekuce zabavením sporných předmětů byla pravoplatně povolena a žalobkyni nemůže býti bráněno, by se nedomáhala žalobou podle § 37 ex. ř. vyloučení zabavených předmětů, k nimž prý jí přísluší spoluvlastnictví, tedy právo, jež nedopouští výkon exekuce na tyto předměty. Jak již nejvyšší soud vyložil ve svém rozhodnutí čís. 3100 sb. n. s. může se spoluvlastník v takovém případě domáhati výroku, že mobilární exekuce jest nepřípustná ohledně celých zabavených předmětů, byť i byl s to jen dokázati, že mu ohledně těchto předmětů přísluší jen spoluvlastnictví k určitému dílu. Právem však uvádí napadené usnesení, že se k opodstatnění žaloby podle § 37 ex. ř. vyhledává, by byly splněny její podmínky, zejména, aby žalobkyně prokázala titul a způsob nabytí tvrzeného spoluvlastnictví.

Citace:

č. 13723. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 19-21.