Čís. 13982.Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.). Na úpravu pachtovného podle § 6 vl. nař. nemá nárok, kdo má více než trojnásobné množství vlastní půdy v poměru k půdě pachtované. Úpravě pachtovného podle § 6 vl. nař. nevadí, že páchtýř nemá vůbec vlastni půdy. Požadavku § 6 vl. nař., že pachtýř musí na zpachtovaném pozemku hospodařiti sám nebo se svou rodinou, je vyhověno, má-li pachtýř vedení podnikání a udílení rozkazů ve své ruce, třebaže používá k obdělávání pozemků síly zjednané (deputátni rodiny a podle potřeby i trestance). (Rozh. ze dne 29. listopadu 1934, R I 1333/34.) Soud prvé stolice vyhověl návrhu pachtýře na úpravu pachtovného. Rekursní soud k rekursu propachtovatelky obce P. návrh zamítl. Důvody: Pachtýř Karel M. opírá nárok na slevu pachtovného o ustanovení § 6 vlád. nař. ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. Paragraf ten stanoví jako podmínku pro nárok na slevu pachtovného, že výměra pozemků, které má pachtýř v pachtu, činí alespoň čtvrtinu výměry zemědělských pozemků, na nichž hospodaří. Soud prvé stolice jest toho názoru, že tato podmínka jest v projednávaném případě bezpředmětnou, poněvadž pachtýř hospodaří výhradně jen na pachtovaných pozemcích, nemaje vlastních pozemků a že tudíž o žádný vzájemný poměr výměry pozemků pachtovaných k jiným pozemkům se nemůže jednati. Tomuto názoru však nelze přisvědčiti. Podle nesporného přednesu stran jest Karel M. jednak podpachtýřem dvora L., tvořícího hospodářský celek ve výměře 181 ha, jednak připachtoval si od obce města P. ještě jiné zemědělské pozemky ve výměře 15 ha. Při rozhodování tohoto případu jest proto přihlížeti k tomu, že jest zde jednak podpacht hospodářského celku, o němž jedná § 7 cit. nař., jednak pacht parcelní ve smyslu. § 6 cit. nař., u nichž u každého stanoví nařízení jiné podmínky pro nárok na úpravu pachtovného. Podle důvodové zprávy podané vládě pod čís. min. zeměděl. 85556/7 A 1933 část zvláštní, byla u parcelních pachtů pro poskytnutí slevy pachtýřům, kteří mají svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha, stanovena podmínka, že výměra pozemků pachtovaných musí činiti alespoň čtvrtinu všech pozemků, na nichž hospodaří, z toho důvodu, aby byli chráněni jen ti, jimž připachtovaná půda jest podstatným doplňkem jich hospodářského podniku, a byli z ochrany vyňati ti, kdož jen z důvodů arondačních a podobných menší dílce pozemků připachtovali. S uvedeného hlediska i z doslovu nelze ustanovení § 6 cit. nař. ohledně poměru výměry pozemků pachtovaných k celkové výměře pozemků, na nichž pachtýř hospodaří, vykládati v projednávaném případě jinak, než tak, že výměra pozemků pachtovaných Karlem M-em od obce města P. musela by činiti alespoň čtvrtinu výměry všech pozemků, na nichž hospodaří, bez ohledu na to, jedná-li se o pozemky vlastní či pachtované. Poněvadž pak podle shora uvedených nesporných výměr pozemky pachtované Karlem M-em od obce města P. nečiní ani zdaleka čtvrtinu všech pozemků, na nichž hospodaří, nemá pachtýř nárok na úpravu pachtovného. Odchylný názor soudu první stolice jest právně mylný. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soůdu. Důvody: Podmínka § 6 vládního nař. čís. 164/33, by výměra pozemků pachtovaných činila aspoň jednu čtvrtinu výměry zemědělských pozemků, na nichž pachtýř hospodaří, měla podle důvodové zprávy za účel docíliti toho, by byli chráněni jen ti, jimž propachtovaná půda je podstatným doplňkem jejich hospodářského podniku, a by byli vyloučeni ti, kdož z důvodů arrondačních a podobných jen menší , dílce pozemků si propachtovali. Z toho, jakož i z doslovu § 6 vlád. nařízení, které mluví o osobách, majících více než 8 ha vlastní a zpachtované půdy, je zřejmo, že pro počítání jedné čtvrtiny výměry přijde v úvahu na jedné straně půda vlastní a na druhé straně půda zpachtovaná. Na úpravu pachtovného nemá nárok ten, kdo má více než trojnásobné množství vlastní půdy v poměru k půdě pachtované. Pachtýř Karel M., který hospodaří jen na pozemcích zpachtovaných, nemůže tedy býti vylučován z úpravy pachtovného s poukazem na tento předpis. Ani ta okolnost nevadí, že Karel M. nemá vůbec vlastní půdy, neboť § 6 zmíň. vlád. nařízení takovou podmínku neklade. Požadavku § 6 zmíň. vlád. nařízení, že pachtýř musí na zpachtovaném pozemku hospodařiti sám nebo se svou rodinou, je vyhověno tími, že Karel M. má vedení podnikání a udílení rozkazů ve své ruce, při čemž nevadí, že používá k obdělávání pozemků síly zjednané, deputátní rodiny a podle potřeby i trestance.