Čís. 14036.Neobsahovalo-li podání směnečné námitky, jež by byly skutkově dolíčené a opřené o nabídnuté důkazy a věcný návrh, jest toto bezobsažné podání odmítnouti. V takovém případě nemůže žalovaný odůvodňovati námitky teprve při ústním jednání a nelze ani přihlédnouti k tvrzené nicotnosti úmluvy, na jejímž základě byla směnka vydána. (Rozh. ze dne 13. prosince 1934, Rv I 2445/34.)K námitkám žalovaného procesní soud prvé stolice směnečný platební příkaz zrušil. Odvolací soud zrušil rozsudek prvého soudu a odmítl směnečné námitky, takže směnečný příkaz zůstal v platnosti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Podání žalovaného ze dne 5. ledna 1934 nebylo námitkami podle § 557 c. ř. s. ani obsahem ani formou. Neobsahovalo směnečné námitky, jež by byly skutkově dolíčeny, s nabídnutím příslušných důkazů a s věcným návrhem, nýbrž bylo jen bezobsažným podáním. Měl je proto prvý soud odmítnouti, poněvadž nešlo jen o formálně vadné podání, v jednom vyhotovení podané, které by se dalo po rozumu §§ 84, 85 c. ř. s, opraviti, nýbrž vykazovalo materiální nedostatek, jejž nebylo lze napraviti. Neučinil-li tak prvý soud, nýbrž vynesl-li po ústním jednání a po projednání věci rozsudek, byl žalobce oprávněn v odvolání vadu tuto vytýkati a právem odvolací soud pro vadnost rozsudek zrušil a odmítnutím směnečných námitek napravil to, co opomenul učiniti prvý soud. Stěžovatel ani nenapadá úsudek odvolacího soudu, že podáni žalovaného nebylo vlastně námitkami, nýbrž snaží se dovoditi z toho, že žalovaný, nejsa zastoupen advokátem, mohl při ústním jednání uvésti bližší odůvodnění námitek, v pravdě vznésti nové námitky. Názor stěžovatelův v tom směru není správný, poněvadž při ústním jednání smí žalovaný uvésti nové okolnosti a nabízeti důkazy jen k opodstatnění včasně vznesených námitek (rozh. čís. 2336, 4605 sb. n. s.). Žalovaný v souzeném případě však v písemných námitkách směnečných vůbec žádné námitky neuplatnil. Námitka tvrzené nicotnosti úmluvy, na jejímž základě byla sporná směnka vydána, k níž jinak by bylo z úřadu hleděti i kdyby nebyla ve třídenní propadné lhůtě uplatněna, nemůže v souzeném případě přijití v úvahu, poněvadž nemělo vůbec býti zahájeno řízení o bezobsažném podání žalovaného.