Čís. 11345.
Byl-li dovolací rekiirs v nesporném řízení podán po 1. listopadu 1931, jest jeho přípustnost posuzovati podle zákona ze dne 19. července 1931, čís. 100 sb. z. a n.
Není zmatečností, byl-li zřízen opatrovník k činu (kolisní opatrovník) bez slyšení účastníků.
(Rozh. ze dne 22. ledna 1932, R I 1067/31.) Soud prvé stolice zřídil nezletilé opatrovníka k činu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs byl podán dne 2. prosince 1931, po účinnosti zákona ze dne 19. července 1931 čís. 100 sb. z. a n., a jest proto posuzovati přípustnost dovolacího rekursu podle tohoto zákona.
Podle § 46 (2) zákona ze dne 19. července 1931 čís. 100 sb. z. a n. může, bylo-li usnesení prvé stolice vyšším soudem potvrzeno, bytí podán rekurs k Nejvyššímu soudu jen pro nezákonnost, zřejmý rozpor se spisy nebo zmatečnost. Nejvyšší soud, přezkoumav spisy, neshledal, že tu jest některá z těchto vad, zejména neshledal zmatečnost v tom, že soud prvé stolice dříve, než zřídil nezletilé opatrovníka, neslyšel dovolací rekurentku, neboť nejde tu o rozhodnutí, jež se mohlo státi účastným právní moci, nýbrž o opatření, jehož bylo třeba, protože nezletilá v tomto případě nemohla býti zastoupena otcem (§ 270 obč. zák. druhý případ), jež mohl soud učiniti i bez slyšení účastníků a proti němuž mohla zejména i ve příčině osoby opatrovníka dovolací rekurentka jako matka opatrovanky kdykoliv podati námitky.