—Čís. 11507—
Čís. 11507.
I úvěrové pohledávky mohou býti vydražitelem převzaty započtením na nejvyšší podáni, avšak jen co do jejich částí, o nichž bylo v přihlášce nebo při rozvrhovém roku prokázáno neb osvědčeno, že již vznikly. Úvěrové pohledávky (jejich části), u nichž vznik nebyl prokázán neb osvědčen, jest složití hotově. Uložená úvěrová pohledávka nebo její část bude pak vydána oprávněnému, až bude její vznik prokázán neb osvědčen, po případě až a pokud nevyčerpaná úvěrová pohledávka bude vyčerpána.
(Rozh. ze dne 31. března 1932, R I 159/32.)
Hypotekární věřitel z kauční hypotéky a zároveň vydražitel stěžoval si do rozvrhového usnesení prvního soudu jen proto, že mu jako vydražiteli bylo uloženo, by 63632 Kč jako přikázaný zbytek nejvyššího podání na kauční hypotéku váznoucí na prodané nemovitosti v úhrnné výši 100000 Kč, složil hotově k soudu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Mylný jest názor dovolacího rekurenta, že, ano v dražebních podmínkách bylo stanoveno převzetí dluhů na prodávané nemovitosti váznoucích, budou-li s tím, věřitelé srozuměni a ano hotové zaplacení úvěrních pohledávek na vydražené nemovitosti zajištěných nebylo žádáno (§ 171 ex. ř.), takže úvěrní věřitel byl s převzetím svých pohledávek srozuměn, nemělo mu, vydražiteli, býti uloženo hotové zaplacení úvěrních pohledávek, pokud se týče části nejvyššího podání na ně vypadající, a neprávem má dovolací rekurent za to, že úvěrní pohledávky, pokud byly kryty, měly mu býti uloženy k převzetí. Podle §§ 171 a 223 ex. ř. mohou sice i úvěrní pohledávky býti vydražitelem započtením na nejvyšší podání převzaty, avšak to, jakž plyne z odstavce prvního § 224 ex. ř., platí o těch úvěrních pohledávkách, pokud se týče o jejich částech, o nichž bylo v přihlášce nebo při rozvrhovém roku prokázáno, po případě osvědčeno, že vznikly. O úvěrních pohledávkách nebo o jejich části, u nichž vznik nebyl prokázán neb osvědčen, platí ustanovení § 224 druhý odstavec ex. ř., podle něhož jest takovou, úvěrní pohledávku nebo její část uložiti na úrok, tedy složití hotově. Uložéná úvěrní pohledávka nebo její část bude pak vydána oprávněnému, až bude její vznik prokázán neb osvědčen, po případě až a pokud nevyčerpaná úvěrní pohledávka bude vyčerpána. Zákon (§ 224 druhý odstavec ex. ř.) stanoví o nevyčerpaných, pokud se týče co do vzniku neprokázaných nebo neosvědčených úvěrních pohledávkách totéž, co ustanovuje v § 221 ex. ř. o pohledávkách s odkladači výmínkou. Patrně klade takové úvěrní pohledávky na roven pohledávkám s odkladači výminkou. U těchto převzetí nemá místa (§§ 171, 221, 223 ex. ř.). Úvěrní pohledávky, proti jejichž hotovému zaplacení se dovolací rekurent brání, nebyly v rozvrhovém řízení ani před tím (§ 171 ex. ř.) co do vzniku prokázány a proto právem bylo uloženo dovolacímu rekurentu jejich hotovení zaplacení, by byly uloženy na úrok. Rekursní soud, uznav takto, nepochybil.
Citace:
č. 11507. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 334-335.