— Čís. 11712 —
Čís. 11712.
Jest věcí manžela, by se postaral o vhodný byt pro svou vlastní domácnost, vede-li společné bydlení s rodiči k neutěšeným důsledkům. Neučinil-li tak, nelze manželce, opustivší společný byt s rodiči manžela, přičítati za vinu zlomyslné opuštění manžela.
(Rozh. ze dne 31. května 1932, Rv II 85/31.)
Žaloba manžela o rozluku manželství z důvodu zlomyslného opuštění manželkou byla zamítnuta soudy všech tří stolic,
Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nižší soudy zcela správně posoudily věc po stránce právní, uznavše, že žalované nelze přičítati za vinu zlomyslné opuštění žalobce. Byloť povinností žalobcovou, by se postaral o vhodný byt pro vlastní domácnost, zejména an viděl, k jakým neutěšeným důsledkům vede společné bydlení s rodiči. Podle zjištění nižších soudů žili manželé mezi sebou v nejlepší shodě a ani odchodem žalované se na tomto osobním poměru jejich nic nezměnilo. Nižší soudy správně dovodily, že za zjištěných poměrů nelze nutiti žalovanou manželku, by sdílela společný byt s rodiči manžela, a že, an se manžel nepostaral o samostatný byt, by tak příčina neshod mezi žalovanou a matkou žalobcovou byla odstraněna, nebylo opuštění svévolným ani neoprávněným, tedy ani zlomyslným, poněvadž měla k tomu spravedlivé příčiny.