— Čís. 11506 —
305
Čís. 11506.
Usnesení, jímž určeny schodek a náhrada nákladů opětné dražby nemovitosti, a jímž stanoveno ručení obmeškalého vydražitele za tento schodek a za tyto náklady, jest samostatným usnesením nesouvisejícím s rozvrhem a neplatí pro ně ustanovení § 230, třetí odstavec, ex. ř.
Lhostejno, že ono usnesení bylo vydáno pod týmž jednacím číslem spolu s usnesením o rozvrhu nejvyššího podání.
(Rozh. ze dne 31. března 1932, R I 50/32.)
Soud prvé stolice vydal pod týmž jednacím číslem usnesení, v němž rozvrhl nejvyšší podání za nemovitost prodanou exekučně v opětné dražbě a současně určil schodek opětné dražby a ostatní náklady, jež postihují obmeškalého původního vydražitele. K rekursu obmeškalého původního vydražitele potvrdil rekursní soud napadené usnesení, pokud jím byl určen schodek opětné dražby a ostatní náklady, jež postihují rekurenta.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs původního vydražitele.
Důvody:
Dovolací rekurs bylo odmítnouti jako nepřípustný. Jde o souhlasná usnesení prvního a druhého soudu. Podle § 528 c. ř. s., který podle § 78 ex. ř. platí i v exekučním řízení, není do souhlasných usnesení nižších soudů až na výjimky zvlášť stanovené další opravný prostředek dopuštěn. Názor dovolacího rekurenta, že jde o dovolací rekurs do rozvrhového usnesení a proto podle § 239 ex. ř. o dovolací rekurs, i když jde o souhlasná usnesení, přípustný, jest mylný.. Určení schodku a náhrady nákladů opětovné dražby, jakož i stanovení ručení obmeškalého vydražitele za ně (§ 155 ex. ř.), čehož se část napadeného usneseni týká, není součástí rozvrhového jednání a rozhodnutí, nýbrž usnesení s rozvrhem nesouvisející a samostatné. Ustanovení § 239 třetí odstavec ex. ř. o dovolacím rekursu nemá tudíž u něho místa. Na věci nic nemění, že v souzeném případě bylo usnesení o schodku, o náhradě nákladů a o ručení obmeškalého vydražitele vydáno pod týmž jednacími číslem spolu s rozvrhovým usnesením. Tím nezměnilo se nic na samostatnosti onoho usnesení a zejména se usnesení to nestalo součástí rozvrhového rozhodnutí. Platí tedy o dovolacím rekursu ustanovení § 528 c. ř. s. (§ 78 ex. ř.) a dovolací rekurs bylo, jak řečeno, pro nepřípustnost odmítnouti (§ 526 c. ř. s. § 78 ex. ř.).