— Čís. 11710 —
657
Čís. 11710.
Ustanovení čl. III. zákona ze dne 21. srpna 1917, čís. 363 ř. zák., nelze obdobně použiti na výměru výživného pro nemanželské dítě ve sporu.
(Rozh. ze dne 31. května 1932, Rv I 854/31.)
Nezletilá žalobkyně domáhala se na žalovaném, vrátném v kavárně v lázních, uznání otcovství a placení výživného měsíčně 120 Kč do dokonaného 6. roku, 160 Kč do dokonaného 14. roku a 200 Kč do doby, až se bude žalobkyně moci sama živiti. Procesní soud prvé stolice uznal žalovaného povinným platiti žalobkyni měsíčně 60 Kč do dokonaného 6. roku, 80 Kč do dokonaného 14. roku a 100 Kč do doby, až se bude moci žalobkyně sama živiti. K odvolání žalobkyně zvýšil odvolací soud výživné na měsíčních 80 Kč do 6 roků žalobkyně, na 100 Kč do 14. roku žalobkyně a na 120 Kč do doby, až se bude moci žalobkyně sama živiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného. V otázce,
o niž tu jde, uvedl v důvodech:
Dovolatelův poukaz k tomu, že výživné, přisouzené prvnim soudem, činilo 15% veškerého přijmu dovolatele, nemá významu, ježto ustanoveni čl. III. zákona ze dne 21. srpna 1917, čis. 363 ř. zák., jež dovolatel má patrně na mysli, nelze obdobně použiti na výměru výživného pro nemanželské ditě ve sporu. Zákonem ze dne 21. srpna 1917, čis. 363 ř. zák., byl totiž upraven nárok nemanželského dítěte na úrazovou rentu po otci, zemřelém následkem úrazu, a základem výměry tohoto úrazového důchodu jest jen pracovní příjem otcův za poslední rok před úrazem, nehledíc k potřebám dítka, kdežto výživné nemanželského dítěte ve sporu jest určití podle potřeb dítka a podle veškerých majetkových poměrů otcových a jeho výdělečné způsobilosti, nikoliv jen podle jeho pracovního příjmu.