Čís. 11572.

Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Pro vyplacení členského podílu členu společenstva jest rozhodnou opravená účetní uzávěrka. Nezáleží na tom, že se oprava účetní uzávěrky stala teprve po dní splatnosti nároku na vyplacení členského podílu, jen když se tak stalo před vynesením rozsudku prvé stolice (o žalobě o vyplacení členského podílu).
Ustanovením § 84, druhý odstavec, zákona není vyloučeno, by nebylo (kromě návrhu na vyhlášení úpadku) použito jiných prostředků, by bylo potřebné úhrady dosaženo a tím byl úpadek odvrácen.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1932, Rv I 297/31.) Žaloba proti společenstvu o vyplacení členského podílu byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatel tvrdil, že dal dne 28. června 1928 písemnou výpověď členského podílu, jež, došla žalované dne 30. června 1928, takže se jeho členství skončilo podle § 4 stanov dnem 31. prosince 1928 a jeho podíl byl k výplatě splatný dne 1. ledna 1930. Je-li tomu tak, není podle vlastního přednesu žalující strany žaloba předčasná proto, že členství nezaniklo, a přichází v úvahu pro zjištění hodnoty členského podílu účetní uzávěrka na rok 1928. Ta ovšem původně vykazovala zisk. Leč, jak bylo zjištěno, byla tato účetní závěrka nesprávná a bylo proto povinností příslušných orgánů žalovaného společenstva, by se o to postarali, by účetní závěrka byla náležitě opravena. To se také stalo podle zjištění soudů nižších stolic usnesením valné, hromady ze dne 27. dubna 1930, podle něhož vykazuje účetní závěrka za rok 1928 ztrátu 1265744 Kč. Z toho vyplývá, že žalobní nárok postrádá veškerého podkladu, an podíl žalující strany jest úplně ztráven ztrátami. Jen tato opravená účetní závěrka může býti rozhodující pro posouzení oprávněnosti žalobního nároku. Jest nerozhodné, že se oprava účetní závěrky stala teprve po 1. lednu 1930 jako dni splatnosti žalobního nároku na vyplacení členského podílu, nýbrž rozhodné jest, že se stala před vynesením rozsudku soudu prvé stolice, neboť ve smyslu § 406 c. ř. s. bylo přihlížeti k této okolnosti, arciť teprve za sporu nastavší. Jak nejvyšší soud vyřkl a odůvodnil již v rozhodnutí sb. čís. 285 a 1617, vyslovuje § 406 c. ř. s. všeobecný předpis kotvící v zásadě procesní hospodárnosti. Nelze o tom pochybovati, že by žalovaná měla po případě nárok na vrácení podílu vyplaceného na mylném předpokladu, kdyby jej byla již dříve žalující straně vyplatila podle původní účetní závěrky. Marně se dovolává žalující strana rozhodnutí sb. n. s. čís. 4567, neboť tu nešlo o účetní závěrku opravenou již usnesením valné hromady. Podle toho, co bylo uvedeno, nepřichází účetní závěrka za rok 1929 nebo za nějaký příští rok vůbec v úvahu pro zjištění hodnoty členského podílu žalující strany a jsou proto veškeré její závěry vycházející z opačného předpokladu nesprávné. Ustanovením § 84 odst. (2) zákona o společenstvech není vyloučeno, by nebylo použito jiných prostředků, by potřebné úhrady bylo dosaženo a tím úpadek byl odvrácen. (Srov. rozh. sb. n. s. čís. 4157.)

Citace:

č. 11572. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 460-461.