—Čís. 11686 —
621
Čís. 11686.
Uplatňovala-li touž žalobou jednak nemanželská matka na otci náhradu výloh slehnutí a náhradu výživného, ji za minulou dobu zaplaceného, jednak nemanželské dítko uznání otcovství a placení výživného, jest nemanželskou matku slyšeti jako stranu o otázkách, zda žalovaný jest otcem dítka.
(Rozh. ze dne 20. května 1931, Rv II 340/31.)
V téže žalobě domáhaly se na témž žalovaném jednak nemanželská matka náhrady výloh slehnutí a náhrady výživného, jí za minulou dobu zaplaceného, jednak nemanželské dítko uznání otcovství a placení výživného. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání uplatňuje jen dovolací důvod podle § 503 čís. 2 c. ř. s. a spatřuje vadu tu především v tom, že matka dítěte Růžena G-ová nebyla v otázce, zda žalovaný jest otcem dítka, nezletilé Anny Terezie G-ové a zda je povinen platiti výživné, vůbec slyšena jako svědkyně, nýbrž že byla slyšena jen jako strana, ač prý měla jako strana býti slyšena jen v otázce výloh porodu. Leč výtka je bezdůvodná. Uplatňovaly-li touž žalobou jednak nemanželská matka na žalovaném náhradu výloh slehnutí a náhradu výživného, jí za minulou dobu zaplaceného, a nemanželské dítko uznání otcovství a plnění výživného, bylo právním předpokladem nároku obou žalobkyň zjištění nemanželského otcovství žalovaného k žalujícímu dítku a byl proto dotyčný návrh žalobní oběma žalobkyním společný a byly obě ohledně něho k žalovanému stranami rozepře. Byla-li proto nemanželská matka vyslýchána v otázce otcovství jako strana byla tak vyslýchána právem. Důsledkem toho je výtka neúplnosti řízení neodůvodněna.