Čís. 11329.
Žalobce, domáhající se odvolání daru, musí předem prokázati, že šlo o darování, najmě o vůli stran k bezplatnánu jednání. Toho jest třeba i při t. zv. darování smíšeném.
(Rozh. ze dne 8. ledna 1932, Rv II 791/30.)
Žalobkyně postoupila žalovaným nemovitosti. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaných, by postup nemovitostí byl prohlášen pro hrubý nevděk bezůčinným. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Ve sporu jde o odůvodněnost odvolání domnělého daru. Darování jest smlouvou, kterou se někomu bezplatně přenechá věc (§ 938 obč. zák.); vyžaduje tedy úmysl darovací, vůli převésti věc bezplatně; vůle tato musí tu býti již v době dotyčného právního jednání a ovšem musí býti prokazatelnou. Žalobkyně, která se domáhá odvolání daru, musí předem prokázati, že šlo o darování a tedy i o vůlí stran k jednání bezplatnému. Toho třeba i pří tak zvaném darování smíšeném, kde věc nemá býti přenechána úplně bezplatně, nýbrž za úplatu nerovnocennou, kde strany, znajíce nerovnocennost, chtějí, by se rozdílu mezí hodnotami vzájemných plnění dostalo smluvníku bezplatně. Tímto úmyslem bezplatnosti, darovacím, liší se smíšené darování od právního jednání, při němž vůle stran směřovala k jednání úplatnému, při čemž však též hodnoty vzájemného plnění nejsou ve skutečnosti rovnocenné a jedna strana v rozdílu hodnot těch nabývá majetkového prospěchu. Na tato právní jednání nelze užiti zákonných ustanovení o darování (§§ 938 až 956 obč. zák.) a rozdíl hodnot má význam jen pro otázku odškodnění pro zkrácení přes polovici podle § 934 a 935 obč. zák. Dovolatelka však v řízení před soudem vůbec netvrdila, že strany při smlouvě, jíž dovolatelka postoupila žalovaným své nemovitosti za postupní cenu 3000 Kč proti zřízení výměnku, jednaly v úmyslu, by se žalovaným dostalo bezplatně majetkového prospěchu v rozdílu mezi pravou hodnotou nemovitostí a hodnotou postupní valuty a výměnku. Dovolatelka dovozovala darování z toho, že žalovaní jsou postupní smlouvou značně obohaceni, ježto cena nemovitostí značně převyšuje hodnotu toho, čeho se jí smlouvou dostalo. Než to, jak již uvedeno, k darování nestačí, byť i rozdíl mezi hodnotami vzájemných plnění byl značný; z nepoměru hodnot těch nelze teprve dodatečně dovoditi darovací úmysl. Proto nelze smlouvu považovati za darování ani částečné. Žaloba založená na odvolání darování pro nevděk jeví se proto bezpodstatnou.