Čís. 11311.
Uznal-li sborový soud prvé stolice jako obchodní senát opodstatněnou námitku věcné i místní nepříslušnosti, kdežto rekursní soud neuznal za opodstatněnou námitku věcné a místní nepříslušnosti, jest dovolací rekurs co do věcné přísliišnosti, jež byla v tomto případě (úraz na dráze) hlavni otázkou, odmítnouti, co do místní příslušnosti mu pak nevyhověti, ježto otázka místní příslušnosti souvisí nerozlučně s otázkou věcné příslušnosti.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1932, R II 361/31.)
Žalobce domáhal se na československém železničním eráru náhrady škody z úrazu žalobou zadanou na krajském soudě (obchodním senátě) v O., v jehož obvodu se prý stala příhoda v dopravě. Žalovaný erár vznesl námitku věcné a místní nepříslušnosti v podstatě proto, že žalobcův úraz nebyl způsoben příhodou v dopravě. Soud prvé stolice vyhověl námitkám věcné a místní nepříslušnosti a odmítl žalobu. Rekursní soud zamítl námitky věcné a místní nepříslušnosti.
Nejvyšší soud dovolací rekurs co do věcné nepříslušnosti odmítl; co do místní hepříslušnosti dovolacímu rekursu nevyhověl.
Důvody:
Sborový soud první stolice ja,ko obchodní senát uznal námitku věcné i místní nepříslušnosti za opodstatněnou a v důsledku toho žalobu odmítl, kdežto rekursní soud neuznal námitku věcné i místní nepříslušnosti za ospravedlněnou, nevyhověl jí a uznal tedy, že žalobcem dovolaný krajský soud v O., jako obchodní senát, je k projednávání této sporné věci příslušným. Rozhodnutí rekursního soudu, že jest věcně příslušným obchodní senát krajského soudu nahrazuje usnesení prvního soudu a právní stav jest tedy týž, jako kdyby již soud prvé stolice byl předem učinil co do věcné příslušnosti usnesení odpovídající zákonu, totiž, že svou věcnou příslušnost k projednání této rozepře uznává (sb. n. s. čís. 282 a vídeňského nejvyššího soudu čís. 1741 sbírky Nowak). Důsledkem této právní úvahy nelze podle ustanovení § 45 prvý odstavec j. n. usnesení rekursního soudu o věcné příslušnosti, jež byla v tomto případě hlavní otázkou, odporovati a bylo proto dovolací rekurs v té příčině jako nepřípustný odmitnouti, když se tak již nestalo soudy nižší stolice (§ 523 c. ř. s.). Otázka místní příslušnosti souvisí podle § 3 zákona čís. 27 z roku 1869 ř. zák. nerozlučně s otázkou věcné příslušnosti, takže je-li tato pravoplatně rozřešena, jest rozřešena i ona.