Čís. 11614.

Usnesení rekursního soudu, jímž o rekursu věřitele do rozvrhového usnesení bylo rozhodnuto před uplynutím rekursní lhůty ohledně všech účastníků, oprávněných k rekursu, jest zmatečné podle § 477 čís. 4 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 29. dubna 1932, R I 161/32.)
Do usnesení prvého soudu, jímž bylo rozvrženo nejvyšší podání za exekučně prodané nemovitostí, podal rekurs knihovní věřitel S. Rekursní soud rekursu částečně vyhověl.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu Úrazové pojišťovny, zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu Úrazové pojišťovny a současně o rekursu S-a znovu rozhodl.
Důvody:
Rozvrhové usnesení nebylo dovolací stěžovatelce doručeno. Takto byla jí nezákonným postupem odňata možnost na soudě projednávati, totiž vznésti po případě rekurs proti oné části rozvrhového usnesení, jíž byly její přihlášené pohledávky na dlužném pojistném zamítnuty. Napadené usnesení, které o rekursu věřitele Karla S-a do rozvrhového usnesení rozhodlo před uplynutím rekursní lhůty ohledně všech účastníků a tedy i dovolací stěžovatelky k rekursu oprávněné, trpí zmatečností ve smyslu ustanovení čís. 4 § 477 c. ř. s., § 78 ex. ř., bylo je proto zrušiti a rekursnímu soudu uložiti, aby o rekursu dovolací stěžovatelky a současně o rekursu Karla S-a znovu rozhodl, ježto mezitím bylo rozvrhové usnesení dovolací stěžovatelce dne 30. ledna 1932 doručeno a táž s dovolacím rekursem spojila i rekurs proti rozvrhovému usnesení.

Citace:

č. 11614. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 521-521.