Čís. 11584.

Nájemné za to které nájemní období jest samostatnou pohledávkou, vzniklou v době nastalé splatnosti. Nejde tu o část jistinné pohledávky ve smyslu § 55 j. n.
(Rozh. ze dne 16. dubna 1932, R I 164/32.)
Žalobami, zadanými na okresním soudě, domáhal se pronajímatel na nájemcích zaplacení nájemného a vedlejších poplatků jednak za rok 1930 v částce 4908 Kč 85 h, jednak za rok 1931 v částce 4857 Kč 83 h. Soud prvé stolice spojil obě žaloby k společnému projednávání. Námitku věcné nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žaloby odmítl. Důvody: Prvý soudce nevyhověl námitce věcné nepříslušnosti soudu proto, že jde o samostatné nároky. Uplatňované dvěma žalobami za různá nájemní období, z nichž žádný nepřevyšuje 5000 Kč, takže nejde o části jistinné pohledávky. Tomuto právnímu názoru prvého soudce nelze přisvědčiti. Podle § 55 j. n. sčítá se více nároků, jichž se v téže žalobě strana domáhá, avšak, žádá-li se jen část jistinné pohledávky, jest pro příslušnost soudu rozhodná úhrnná částka jistinné pohledávky ještě nezapravené. Nelze pochybovati o tom, že v rozepři, o kterou jde, jde o nároky z téhož právního důvodu a že nájemné s příplatky splatné čtvrtletně by za každé čtvrtletí i za několik čtvrtletí mohlo býti vymáháno žalobou u okresního soudu, předpokládajíc ovšem, žel celý splatný dluh by nepřevyšoval 5000 Kč; avšak tím, že nebyly dřívější čtvrtletně splatné částky na nájemném s příslušenstvím samostatně zažalovány, pozbyly samostatné povahy a tvoří jednotnou úhrnnou pohledávku, jejíž výše jest vzhledem k tomu, že všechny spočívají na témže právním důvodu, pro posouzení věcné příslušnosti rozhodná a, poněvadž výše ta přesahuje 5000 Kč, nemůže bytí o zaplacení této pohledávky žalováno u okresního soudu a nemění na věci nic, že byly podány dvě žaloby, každá o peníz 5000 Kč nepřevyšující (sb. n. s. čís. 1947).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Do volacímu rekursu nelze upříti oprávnění. Jde o nájemné splatné čtvrtletně. Tu však jest nájemné za určité nájemní období jako úplata za užívání pronajaté věci v tomto období samostatnou pohledávkou vzniklou v době splatnosti. (§ 1100 obč. zák.). Nejde o část jistinné pohledávky podlá § 55 j. n., nýbrž o časově podle trvání nájemní smlouvy omezený nárok na jednotlivé čtvrtletně splatné na sobě nezávislé částky, z nichž lze každou uplatňovati samostatnou žalobou.

Citace:

č. 11584. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 478-479.