Čís.11772.

Byl-li rozsudek pro zmeškání, jenž měl podle příkazu o doručení býti doručen na místě žalované, které byl procesním soudem pravoplatně pro choromyslnost zřízen opatrovník k činu, tomuto opatrovníku, doručujícím orgánem, an opatrovník nebyl doma, doručen jeho dorostlé dceři, v bytě se nalézající, ačkoliv ona byla právě choromyslnou žalovanou, — nebylo doručeno řádně a byla žalované tímto nezákonným postupem odňata možnost jednati před soudem.
(Rozh. ze dne 23. června 1932, R I 409/32.)
Žalované Marii K-ové byl pro choromyslnost zřízen opatrovníkem Antonín V. Rozsudek pro zmeškání, jímž bylo uznáno podle žaloby, nebyl doručen Antonínu V-ovi, nýbrž jeho dceři, žalované Marii K-ové, a to dne 4. srpna 1931. Odvolání, podané dne 18. září 1931 odvolací soud odmítl jako opožděné. Důvody: Rozsudek pro zmeškání doručen byl žalované na adresu jejího opatrovníka a přijat byl za něho jeho dcerou dne 4. srpna 1931. Doručení k vlastním rukám předepsáno není, a náhradní doručení bylo správně provedeno (§ 102 c. ř. s.). Odvolání podáno teprve 18. září 1931, tedy opožděně, protože mělo býti hledíc k ustanovení § 226 druhý odstavec c. ř. s., podáno proti rozsudku pro zmeškání do 18. srpna 1931, a kdyby nešlo o takový rozsudek, uplynula by lhůta odvolací dnem 14. září 1931. Nezbylo tudíž než odvolání jako opožděné odmítnouti.
Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a poukázal odvolací soud, by nepřihlížeje nadále k odmítacímu důvodu, odvolání po zákonu vyřídil.
Důvody:
Podle § 102 prvý odstavec c. ř. s. lze provéstí náhradné doručení, nebyl-li adresát v bytě zastižen, každé dorostlé osobě domácí, jež patří k rodině, jest doručujícímu orgánu známa a v bytě se nalézá, leda že by osoba ta byla účastna právní,rozepře jako odpůrce osoby, které má býti doručeno (§ 103 odst. 3 c. s. ř.). Rozsudek pro zmeškání měl dle příkazu o doručení býti doručen na místě žalované Marie K-ové, které byl soudem procesním pravoplatně pro choromyslnost zřízen opatrovník k činu, tomuto opatrovníku Antonínu V-ovi. Doručující orgán však, nezastihnuv V-a doma, doručil jeho dorostlé dceři, v bytě se nalézající, ačkoliv jest právě choromyslnou žalovanou, které byl zřízen V. opatrovníkem k činu. Podle § 865 obč. zák. jest ten, kdo je zbaven rozumu, postaven na roven dítěti nedosáhnuvšímu 7 let, tedy osobě nedorostlé, a jest neschopen se zavazovati a vůbec ku právním činům. Žalovaná Marie K-ová nebyla sice dosud zbavena svéprávnosti řádným postupem podle řádu o zbavení svéprávnosti (cís. nař. ze dne 28. června 1916 čís. 207 ř. zák.), avšak byl jí pro tento spor podle § 8 c. s. ř. pro duševní chorobu zřízen opatrovník k činu, což bylo rekursním soudem potvrzeno a stalo se tudíž pravoplatným. Platí tedy Marie K-ová pro tento spor za osobu nesvéprávnou a neměl jí býti rozsudek pro zmeškání, adresovaný na jejího opatrovníka, doručen. Stalo-li se tak přes to, byla jí tímto nezákonným postupem odňata možnost jednati před soudem, doručení jí učiněné platí za neprovedené a zakládá zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Rozsudek, doručený Marii K-ové, nebyl straně žalované platně doručen a proto nepočala lhůta k odvolání běžeti ode dne doručení k jejím rukám, nýbrž ode dne, kdy se dostal skutečně do rukou opatrovníka V-a, dne 4. září 1931. Poněvadž odvolání bylo podáno 18. září 1931, tedy čtrnáctý den po té, bylo podáno včas a proto je odvolací soud neprávem odmítl, jako opožděné. Bylo proto zrušiti odmítací usnesení odvolacího soudu a naříditi mu, by odvolání po zákonu vyřídil.

Citace:

č. 11772. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 797-798.