Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 1
PDF

Čís. 11573.


Postupem k inkasu nenabyl postupník práva k postoupené pohledávce nedopouštějícího výkon exekuce ve prospěch postupitelova věřitele (§ 37 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 15. dubna 1932, Rv I 349/31.)
Žaloba, by byla proti žalobci prohlášena za nepřípustnou exekuce na pohledávky, jež prý byly žalobci postoupeny, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání je opřeno jen o dovolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Při tomto důvodu jest vycházeti ze zjištění nižších soudů. Vychází-li se z nich, jest správný úsudek odvolacího soudu, že sporným postupem nebyly převedeny zabavené pohledávky z majetku postupitelky firmy K. (dlužnice) do majetku žalobkyně jako postupnice, ježto základem postupu nebylo právní jednání směřující ke konečnému přechodu majetkové hodnoty z postupitele na postupníka, jakož je tomu při koupi, směně, daru atd., nýbrž jeho základem bylo právní jednání, podle jehož obsahu neměl bytí majetek žalobkyně jako postupnice zvětšen o postoupené jí pohledávky, nýbrž postup se stal jen k inkasu postoupených pohledávek, z důvodu zmocnění (srov. rozhodnutí čís. 10057 sb. n. s.), takže postupem tím nenabyla žalobkyně práva k postoupeným pohledávkám, nedopouštějícího výkon exekuce. Není proto vylučovací žaloba podle § 37 ex. ř. opodstatněna a byla právem nižšími soudy zamítnuta.
Citace:
č. 11573. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 462-462.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).