Čís. 11774.

Dokud neuplynula lhůta k rekursu, lze námitky proti povolení exekuce uplatniti i rekursem. Volil-li dlužník, ač mohl podati rekurs, cestu sporu, jest k tomu přihlížeti při rozhodování o nákladech sporu.
Rekursu nelze použíti, odvolává-li se postižená strana na nové okolnosti, o nichž první soud nemohl věděti.
Závadu v doručení exekučního titulu zřejmou ze spisů lze uplatniti rekursem, třebaže exekuce nebyla povolena procesním soudem, nýbrž exekučním soudem podle § 4, druhý odstavec, ex. ř.
(Rozh. ze dne 23. června 1932, R I 468/32.)
Na základě směnečných platebních příkazů opatřených doložkou vykonatelnosti navrhl vymáhající věřitel u exekučního soudu povolení exekuce na movitosti proti dlužnici Růženě P-ové. Při exekučním zájmu bylo dlužnici doručeno usnesení exekučního soudu o povolení exekuce. Růžena P-ová namítla v rekursu, že jí směnečné platební příkazy, tvořící exekuční titul, nebyly doručeny. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Směnečné platební příkazy nebyly žalované Růženě P-ové doručeny do vlastních rukou, nýbrž uloženy u poštovního úřadu,, ačkoliv podle zprávy poštovního doručovatele Růžena P-ová v době, kdy se stal pokus o doručení, byla na cestách a nebylo známo, kdy se vrátí. Nemohla proto vyhověti vyzvání zanechanému v jejím bytě, by byla v určitý den ku přijetí písemnosti přítomna. Tento postup doručování neodpovídá předpisu § 106 druhý odstavec c. ř. s., tak že uložení písemnosti na poště podle § 104 c. ř. s. nemělo účinek doručení. Následkem toho není tu ohledně Růženy P-ové exekučního titulu podle § 1 čís. 2 ex. ř., bylo stížnosti vyhověti a změnou napadeného usnesení exekuční návrh ohledně ní zamítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Exekuce zabavením svršků, povolená exekučním soudem na základě směnečního platebního příkazu, jehož vykonatelnost byla stvrzena procesním soudem, byla vykonána dne 26. září 1931, a bylo při exekučním zájmu rekurentce doručeno usnesení o povolení exekuce. Proti tomuto povolujícímu usnesení příslušel exekutce rekurs v osmidenní lhůtě, počítajíc ode dne doručení usnesení, takže lhůta ta končila dne 5. října 1931 (neboť dne 4. října 1931 byla neděle). Rekurs byl tedy podán včasně. Otázkou jest, byl-li přípustný rekurs vedle žaloby o nepřípustnost exekuce, čili nic. V rozhodnutích čís. 6394, 6725 a 9830 sb. n. s., na něž poukazuje rekurentka, nevylučuje se přípustnost rekursu, není-li titul, na jehož základě bylo o exekuci zakročeno, povinné straně řádně doručen, nýbrž stanoví se jen, že žalobu o nepřípustnost exekuce v takovém případě nelze posuzovati podle §§ 35, 36 a 37 ex. ř., nýbrž podle § 39 čís. 5 ex. ř. Žalobu takovou lze podati ovšem i po projití lhůty k rekursu proti usnesení povolujícímu exekuci. Dokud však lhůta k rekursu neuplynula, lze podle § 36 druhý odstavec ex. ř. námitky proti povolení exekuci provésti i rekursem, ano jest je spíše rekursem uplatniti, poněvadž je to opravný prostředek, který nezpůsobuje takové náklady, jako spor, takže jest v tom případě, že žalobce, ač mohl podati rekurs, volil cestu sporu, při rozhodování o nákladech sporu k tomu přihlédnouti. Rekursu ovšem nelze použíti, odvolává-li se strana postižená na nové okolnosti, o nichž první soud věděti nemohl a jež ve sporu nutno prokázati, neboť uplatnění nových okolností jest v rekursu vyloučeno. V souzeném případě bylo již ze spisů Cs II a 525/31 a Cs II a 527/31 zřejmo, že doručení směnečních žalob a platebních příkazů dlužnici nebylo provedeno způsobem předepsaným §§ 104 a 106 c. ř. s. a bylo tedy věcí právního posouzení, zda lze na základě takto doručených směnečních platebních příkazů exekuci povoliti, čili nic. Exekuci ovšem nepovoloval soud vydavší platební příkazy, nýbrž soud exekuční na základě stvrzení procesního soudu o vykonatelnosti titulu, jenž měl býti základem exekuce (§ 4 druhý odstavec, ex. ř.). Z vyhotovení směnečného platebního příkazu, opatřeného doložkou vykonatelnosti, nemohl ovšem exekuční soud zvěděti o závadě v doručení. To však nikterak nemůže býti na závadu oprávnění k rekursu, neboť rekursní soud byl podle § 526 c. ř. s. oprávněn vyžádati si spisy obsahující exekuční titul a přesvědčiti se o tom, zda jsou splněny předpoklady pravoplatnosti a vykonatelnosti platebního příkazu. Nelze připustiti, by exekut byl při exekuci, povolené exekučním soudem, postaven hůře, než při exekuci povolené procesním soudem. Právnímu názoru tomuto nasvědčuje i úvaha, že jinak by bylo v moci vymáhajícího věřitele zbaviti dlužníka opravného prostředku jednoduše tím, že zažádá o exekuci u soudu exekučního a nikoli procesního. Právem proto rekursní soud rekursu vyhověl a povolující usnesení prvního soudu změnil.

Citace:

č. 11774. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 801-803.