Čís. 11665.


Prodej losů na splátky (zákon ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák.).
O splátkový prodej losů jde, nemá-li kupní cena býti zaplacena najednou, nýbrž po částkách, bez rozdílu, zda jsou splátky předem pevně určeny, zda jsou na ně obě strany vázány a zda byly koupené losy odevzdány před úplným zaplacením kupní ceny čili nic. Tak jest tomu, měla-li podle prodejních podmínek část kupní ceny býti zaplacena jako »záloha« a zbytek kupní ceny mohl býti zaplacen hotově, ale nemusel se po případě platiti vůbec, ježto se měl uhraditi z výher, jež připadnou na losy, a kromě toho měl kupitel platiti prodateli čtvrtletně poplatek k úhradě úroků a poplatků za úschovu a za kontrolu losů. Lhostejno, že prodatel byl ochoten přijmouti splátky na kupní cenu před splatností neb i celou kupní cenu najednou.
Byl-li kupiteli vydán při koupi jen t. zv. předprodejní list, jenž neobsahoval označení prodaných losů podle čísel a sérií, byly prodatelem porušeny předpisy § 2 a) a b) zák. čís. 90/1878 ř. zák. To nebylo napraveno pozdějším vydáním t. zv. depositního listu, jenž byl potvrzením o tom, že určité losy byly vzaty do úschovy.
(Rozh. ze dne 13. května 1932, Rv I 52/31.)
Žalobce koupil od žalované firmy stavební losy, při čemž mu byl vydán žalovanou t. zv. předprodejní list, podle něhož prodala žalovaná firma žalobci 60 čsl. státních stavebních losů dílčích z roku 1921 po 210 Kč za kus, tedy úhrnem za 12600 Kč, proti zaplacení zálohy v celkové částce 5400 Kč buď najednou nebo nejpozději v šestiměsíčních splátkách po 900 Kč, zbytek kupní ceny nemusel se po případě zaplatiti vůbec, neboť se uhradí z výhry, která na losy ty musí připadnouti, a dále bylo uvedeno, že je 240 tahů ročně. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované vrácení zálohy a zapravených splátek, tvrdě, že šlo o splátkový obchod a že vzhledem k tomu, že byla porušena ustanovení § 2 písm. a) a b) zákona ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák., jest smlouva neplatná. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Žalobce označil obchod, o nějž tu jde, za neplatný, an prý odporuje ustanovení § 2 písm. a) a b) zákona čís. 90/1878 ř. zák. Tu jest přihlédnouti k tomu, že t. zv. předkupní, podle obsahu jeho správně řečeno kupní list neodpovídá ustanovením § 2 písm. a) a b) cit. zák., poněvadž — třebas jest opatřen tištěným, podpisem žalované firmy, nevztahuje se na prodej určitých, t. j. znaky jich vylosování označených dílčích losů stavebních a schází v listině té označení prodávaných losů podle čísel a sérií. Podle § 2 cit. zák. jest živnostenský prodej státních losů neb jiných losů aneb dle slosovacího plánu jsoucích dílčích losů dovolen jen pod podmínkami uvedenými v pím. a) a b). Tím — když se přirovná k tomu též § 1 zákona ze dne 7. listopadu 1862 č. 85 ř. z. — chtěl zákonodárce očividně označiti prodeje bez zachování těchto podmínek uzavřené za nedovolené a tedy neplatné, nicotné. Tomu nasvědčuje též, že zákonodárce dále v §§ 3 a 4 cit. zák. uvádí další ustanovení, jichž nezachování však nestaví pod sankci nedovolenosti, nýbrž v § 5 cit. zák. v případech tam uvedených pod sankci jen trestnosti. V tomto směru sdílí odvolací soud názor procesního soudu, že tu jde podle § 2 cit. zák. o nicotný a neplatný obchod (§ 879 obč. zák.). Dodatným, teprve po zaplacení části kupní ceny 5400 Kč nastalým vydáním t. zv. složního listu ze dne 20.
37* — Čís. 11665 —
ledna 1928 s udáním čísel a sérií určitých dílčích losů nemohl obchod podle shora uvedeného již od počátku neplatný se státi dodatně platným, neboť citovaný § 2 zák. nějaké dodatné konvalidování původně neplatného obchodu nezná.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nesprávné právní posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) vidí dovolatelka především v názorech odvolacího soudu, že sporný obchod jest považovati za obchod splátkový a že předprodejní list odporuje předpisům § 2 a), b) zákona ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák. Dovolatelce nelze však v žádném směru dáti za pravdu. Pokud se týče otázky, je-li sporný obchod obchodem splátkovým, nesmí se zapomínati, že předmětem koupě tu byly losy, že šlo nesporně o prodej losů provozovaný žalovanou firmou po živnostensku a že podmínky, za kterých je dovoleno prodávati po živnostensku losy na splátky, jsou zvlášť upraveny zákonem ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák. V § 2 tohoto zákona se mluví prostě o prodeji »proti placení ve splátkách« (Veräusserung gegen Ratenzahlung). O takový prodej jde vždy, jakmile se kupní cena nemusí zaplatiti najednou, nýbrž má býti placena po částkách. Zákon čís. 90/1878 ř. z. nečiní také rozdílu, zda jsou splátky předem pevně určeny, zda jsou na ně obě strany vázány a zda byly koupené losy odevzdány před úplným zapravením kupní ceny, čili nic. Pojem prodeje losů na splátky podle zákona čís. 90/1878 ř. z. je tedy širší, než pojem splátkového obchodu ve smyslu zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., a nebyl ve svém rozsahu nijak obmezen tímto pozdějším zákonem, což plyne jasně z ustanovení jeho § 11, že se zachovávají v platnosti také předpisy zákona ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák. V souzeném případě měla býti placena kupní cena za losy 12600 Kč podle zjištěných prodejních podmínek takto: 1. T. zv. »záloha« 5400 Kč měla býti zaplacena buď najednou nebo v šestiměsíčních splátkách po 900 Kč. Že tato t. zv. »záloha« je součástí kupní ceny losů, o tom nelze pochybovati, jinak by přece nebylo důvodu, proč by ji kupující platil. Ostatně to plyne i z obsahu přeprodejního a depositního listu, v nichž se musí o placení na kupní cenu. Na povaze »zálohy« jako součásti kupní ceny nic nemění doložka na okraji předprodejního listu, že splátky, které kupující přesně dodrží, se zúročí 6% až do provedení příkazu, neboť této doložce jest při správném posouzení rozuměti tak, že z části kupní ceny, zaplacené pod označením »záloha«, se vypočítá částka odpovídající 6% úroku a ta se připočte kupujícímu k dobru, naprosto však nelze z ní vyvozovali, jak se o to pokouší dovolatelka, že si kupující uložil u prodavatelky »vklad« na úrok a že jí takto poskytl úvěr. 2. Zbytek kupní ceny 7200 Kč může býti zaplacen hotově, ale nemusí se po případě platiti vůbec, ježto se uhradí z výher, které na losy připadnou. Vedle tohoto nedoplatku kupní ceny má kupující platiti prodavatelce 5 Kč čtvrtletně za každý dílčí los k úhradě úroků a poplatků za úschovu a za kontrolu losů. Úhrada z očekávané výhry jest ovšem ve skutečnosti také placením ze strany kupujícího, neboť výhra připadne jemu, a použije-li se jí na zapravení nedoplatků kupní ceny přímo, jde jen o zjednodušenou manipulaci. Z toho jest zřejmé, že kupní cena za losy měla podle prodejních podmínek bytí splacena ve více částkách, a jest proto sporný prodej losů posuzovati jako prodej na splátky podle § 2 zákona čís. 90/1878 ř. zák., nikoli jako smlouvu dodávací podle čl. 338 obch. zák. nebo jako smlouvu »sui generis«, jak míní dovolatelka. Nepadá tu na váhu, že prodavatelka byla ochotna příjmouti splátky na kupní cenu před splatností neb i celou kupní cenu najednou, neboť touto její ochotou nebyla dotčena povaha ujednaného prodeje losů na splátky. Záleží na tom, že byla kupujícímu poskytnuta možnost, aby kupní cenu za losy splácel po menších částkách, neboť právě tato možnost jest pro lidi méně majetné a na občasný příjem odkázané mocným lákadlem, by se odhodlali ke koupi předmětů, jež jsou jim jinak pro vysokou ceny těžce dosažitelné.
Že t. zv. předprodejní listina, která jest ve skutečnosti listinou o prodeji, nevyhovuje předpisům § 2 a), b) zákona čís. 90/1878 ř. z., vyložil odvolací soud správně. V § 2 a) jest mimo jiné ustanoveno, že živnostenský prodej losů na splátky se musí omeziti na prodej určitých, to jest známkami svého slosování označených losů nebo dílců losů, a v § 2 b) jest dále předepsáno, že o tomto prodeji musí býti vystavena listina od prodavatele jeho firmou podepsaná, která musí obsahovati známky vylosování, datum a nominální cenu prodaných losů nebo dílců losů, dále kupní cenu, kterou jest platiti za každý prodaný los nebo dílec losu, platební lhůty, místo placení a následky nedodržení ujednaných lhůt. V souzeném případě nebyla prodejní listina předepsaného obsahu vůbec vydána, nýbrž kupujícímu byl při koupi vydán jen t. zv. předprodejní list, který neobsahuje označení prodaných losů podle čísel a sérií, nevztahuje se tedy na prodej určitých jednotlivých losů. Tím byly žalovanou firmou porušeny předpisy § 2 a), b) zákona čís. 90/1878 ř. z. To nebylo napraveno pozdějším zasláním, t. zv. depositního listu, který není prodejní listinou, nýbrž potvrzením, že určité losy byly vzaty do úschovy. Dovolatelka brojí dále proti tomu, že odvolací soud prohlásil tento prodej losů na splátky za nicotný podle § 879 obč. zák. To se ovšem nesrovnává s judikaturou nejvyššího soudu, která se ustálila na právním názoru, že porušení předpisů § 2 zákona čís. 90/1878 ř. z. má v zápětí, že na takovou smlouvu není vázána žádná smluvní strana, že nemůže žalovati na její splnění a že tudíž je smlouva pro obě strany nezávazná a v širším smyslu slova neplatná (viz rozhodnutí čís. 8252, 9560, 9561, 9798, 11044 sb. n. s.). Nejvyšší soud neshledává příčiny, by se od této své stálé prakse v tomto případě uchýlil. Ale i to stačí k odůvodnění žalobního nároku na vrácení plnění, jež poskytl žalobce žalované firmě, a nižší soudy tedy nepochybily, vyhověvše žalobě.
Citace:
Čís. 11665.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 606-609.