— Čís. 11550 —
Čís. 11550.
Tím, že proti mimosoudní výpovědi, vykazující náležitosti § 565, odstavec prvý a druhý, c. ř. s., nebyly podány námitky, nabyla výpověď účinnosti a nájemní smlouva byla výpovědí právoplatně zrušena.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1932, Rv I 2239/30.) Žalobce dal žalovanému v září 1929 mimosoudní výpověď k 31. prosinci 1929 ze šestého pokoje, najatého žalovaným. Žalovaný nepodal proti mimosoudní výpovědi námitky. Žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení nájemného z onoho pokoje za prvé pololetí roku 1930, procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby, maje za to, že výpověď byla nepřípustná, byvši dána jen z části nájemního předmětu, a že se nemohla státi právně účinnou tím, že žalovaný nepodal proti ní námitky.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Nenapadeno je zjištění nižších soudů, že mimosoudní výpověď žalovaného ze šestého pokoje pronajatého mu žalobcem smlouvou ze dne 29. března 1929 má veškeré náležitosti § 565 čís. 1 a 2 c. ř. s. (§ 562 čís. 1 a 2 c. ř. s.) a že žalobce proti výpovědi námitky u soudu podle § 566 c. ř. s. nepodal. Tím' nabyla výpověď podle téhož ustanovení účinnosti, neboť proti výpovědi, ať soudní, nebo mimosoudní, lze se brániti jen námitkami podanými k soudu podle § 566 c. ř. s., byť i mimosoudní výpověď neměla náležitosti § 565 čís. 3 a 4 c. ř. s., jak vyloženo v rozhodnutích č. 146, 1223, 2766 a 9202 sb. n. s., k nimž stačí odkážati. Mimosoudní výpověď mající jen náležitosti § 565 odstavec 1 a 2 c. ř. s. postrádá ovšem vykonatelnosti a má jen účinek zrušující nájemní poměr podle občanského práva (§ 1116 obč. zák.). To však neznamená, že lze řešiti otázku, zda mimosoudní výpověď je s hlediska hmotného práva přípustná, ano je zjištěno, že se stala nepodáním námitek účinná, neboť zjištěním účinnosti mimosoudní výpovědi podle § 566 odstavec prvý c. ř. s. jest zjištěno, že nájemní smlouva byla výpovědí právoplatně zrušena. Je-li tedy zjištěno, že mimosoudní výpověď k 31. prosinci 1929 je účinná, zanikl tím nájemní poměr vztahující se na onen šestý pokoj a nemá proto žalobce nárok na nájemné počínaje 1. lednem 1930, jehož se domáhá.
Citace:
č. 11550. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 418-419.