— Čís. 11508—
307
Čís. 11508.
Odporuji-li si dědické přihlášky dědiců, není žádný z nich oprávněn zastupovali pozůstalost a učiniti návrh podle § 68, druhý odstavec konk. ř. ze dne 27. března 1931, čís. 64 sb. z. a n.
Vyhověl-li přes to soud návrhu jednoho z dědiců na vyhlášení konkursu, jest druhý dědic oprávněn k rekursu proti vyhlášení konkursu.
(Rozh. ze dne 31. března 1932, R I 189/32.)
K pozůstalostí po Anně M-ové přihlásil se ze závěti výminečně Bedřich M., jenž byl v závěti ustanoven universálním dědicem. Kromě něho přihlásila se k pozůstalosti ze zákona vyminečně Sidonie W-ová a další zákonní dědici. K návrhu Sidonie W-ové vyhlásil soud prvé stolice na pozůstalost po Anně M-ové konkurs. K rekursu Bedřicha M-a (a jednoho zákonného dědice) zrušil rekursní soud napadené usnesení a zamítl návrh Sidonie W-ové na vyhlášení konkursu na pozůstalost po Anně M-ové a nařídil prvému soudu, by po právo¬ platnosti tohoto usnesení další potřebné podle § 76 konk. ř. zařídil. Důvody: Poslední vůlí Anny M-ové, kterou ostatní dědicové ze zákona, děti zůstavitelky a sourozenci navrhovatelky za platnou uznávají, byl universálními dědicem ustanoven nejmladší syn zůstavitelky Bedřich M., jenž se k pozůstalosti přihlásil z poslední vůle výminečně. Jsou tu tedy dvě odporující si přihlášky dědické, Bedřich B. opírá své dědické právo o poslední vůli formálně platnou, co do pravosti jen navrhovatelkou Sidonií W-ovou popřenou, bez udání důvodu, tedy o silnější důvod než ona. Pozůstalostní soud, ač návrh -Sidonie W-ové na vyhlášení konkursu schválil, teprve dodatně, usnesením ze dne 14. ledna 1932 přihlášky dědické obou řečených dědiců přijal na soud a Sidonii W-ové jako zákonné dědičce uložil, aby podala, žalobu proti testarnentárnímu dědici Bedřichu M-ovi do čtyř dnů (§§ 125, 126 nesp. říz.). Podle § 547 obč. zák. zastupují ovšem dědici, kteří se k dědictví přihlásili a jichž přihláška byla pozůstalostním soudem přijata, pozůstalost, avšak toto právo řečeným dědicům' nepřísluší, ježto jejích dědické přihlášky si odporují a má teprve sporem býti rozhodnuto o tom, která dědická přihláška jest po právu a bude podkladem pro projednávání pozůstalosti. Do právoplatného soudního rozhodnutí v této příčině jsou práva nabytá z dědické přihlášky odložena a nikdo z dědiců nemůže s poukazem ke sporné dědické přihlášce zastupovat! pozůstalost a proto Sidonie W-ová není oprávněna podati návrh podle § 68 konk. ř. na vyhlášení konkursu na jmění pozůstalosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Sidonie W-ové.
Důvody:
Sidonii W-ové, dědičce, přihlásivší se k pozůstalosti její matky Anny M-ové ze zákona s dobrodiním inventáře, nepřísluší právo zastupovati pozůstalost, v podstatě z důvodů uvedených rekursním soudem (viz rozh. 7037 sb. n. s.). Sidonie W-ová, nejsouc oprávněna zastupovati pozůstalost, není ani oprávněna učiniti návrh na uvalení úpadku podle § 68 odst. (2) konk. ř., jak přiléhavě rekursní soud odůvodnil, a poukazuje se proto na jeho důvody. Pokud stěžovatelka poukazuje k odůvodnění rozhodnutí čís. 9773 sb. n. s., podle něhož dědic přihlásivší se k dědictví jest oprávněn navrhnouti konkurs podle § 68 odst. (2) konk. ř. přehlíží, že rozhodnutí to má na zřeteli pravidelný případ, kde dědické přihlášky si neodporují, jako v souzeném případě, v němž dědická přihláška Sidonie W-ové ze zákona jest v rozporu s přihláškou Bedřicha M-a ze závěti, takže, dokud nebude rozhodnuto o těchto odporujících si přihláškách pořadem, práva, žádný z dědiců není oprávněn pozůstalost zastupovati aniž učiniti návrh podle § 68 odst. (2) konk. řádu. Z toho však ještě nevyplývá, že Bedřich M. nebyl oprávněn podati rekurs proti vyhlášení konkursu na matčinu pozůstalost, an jako jediný dědic ze závěti měl na tom zájem, by nebyl úpadek na pozůstalost vyhlášen, takže bylo vyhlášením konkursu dotčeno jeho dědické právo (§ 75 odst. (1) konk. ř.). Příslušelo-li však rekursní právo Bedřichu M-ovi, a bylo-li k jeho rekursu zrušeno uvalení konkursu na pozůstalost Anny M-ové, nebylo potřebí obírati se dále otázkou, zda byli k rekursu oprávněni i další jeho sourozenci, kteří se rovněž k pozůstalosti po matce přihlásili ze zákona pro případ, že nedojde k posloupností ze závěti.