Čís. 11616.Návrhu, v němž se domáháno jen zájemného popsání vnesených svršků podle § 1101 obč. zák., nikoliv i povolení prozatímního opatření podle §§ 379 a násl., ex. ř., nelze vyhověti, byla-li žaloba o splatné nájemné vznesena na soud teprve po podání návrhu na zájemné popsání. (Rozh. ze dne 29. dubna 1932, R I 259/32.) Návrhu pronajímatele na zájemné popsání nájemcových svršků soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Žádost navrhovatele, by mu proti odpůrcům bylo povoleno k zajištění zbytku dlužného nájemného 48000 Kč s přísl. zájemné popsání všelikých zabavitelných svršků jsoucích v držení povinné strany v jejím bytě, jakož i v obchodní místnosti v domě čp. 1061, opírá se o ustanovení § 1101 obč. zák. Při této žádosti netřeba ani tvrditi ohrožení pohledávky, ani osvědčiti jsoucnost tvrzené pohledávky, k jejímuž zajištění se povolení zájemního popsání žádá, popsání může však býti povoleno jen po podané žalobě o zapravení splatné činže k jejímu zajištění (viz dekret dvorské kanceláře ze dne 5. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s.). Poněvadž u soudu prvé stolice, který zájemné popsání napadeným usnesením povolil, žaloba o zaplacení dlužného nájemného nebyla podána, — jak soud rekursní z úřední zprávy tohoto soudu zjistil, — a ježto se ani navrhovatel v návrhu na podanou žalobu o zaplacení pohledávky z dlužného nájemného neodvolává, jest již z tohoto důvodu stížnost odpůrců navrhovatelových oprávněna. Jest ovšem pravda, že k zajištění pohledávky nájemného mohou i mimo zájemné popsání povolena býti i jiná prozatímní opatření přípustná podle exekučního řádu, jsou-li pro jich povolení předepsané podmínky. To však nepřichází tu v úvahu, ježto navrhovatel žádal jen o povolení zájemného popsání. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Napadené usnesení vyhovuje stavu věci a zákonu. Navrhovatel se domáhal jen zájemného popsání vnesených svršků ve smyslu § 1101 obč. zák., nikoliv i povolení prozatímního opatření podle předpisů §§ 379 a násl. ex. ř., jež lze povoliti i bez žaloby. Zákonným předpokladem pro povolení zájemného popsání ve smyslu § 1101 obč. zák. jest však podle dvorského dekretu ze dne 5. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s., by byla podána žaloba o splatné nájemné (viz rozhodnutí čís. 5654, 10053 sb. n. s.). Rekursní soud zjistil, že u soudu prvé stolice žaloba podána nebyla. Poukazuje-li se v dovolacím rekursu na to, že žaloba o zaplacení nájemného byla podána u krajského soudu civilního v Praze teprve dne 22. září 1930, přiznává tím stěžovatel sám, že v době podání návrhu na zájemné popsání, dne 10. září 1930, nebyla žaloba o dlužné nájemné ještě vznesena na soud. Byl tedy návrh na povolení zájemného popsání rekursním soudem právem zamítnut. K vývodům dovolacího rekursu se podotýká, že vůbec nešlo o případ, který má na zřeteli druhý odstavec § 1101 obč. zák., neboť v návrhu na zájemné popsání nebylo tvrzeno, že se odpůrci stěhují nebo věci zavlékají a že si navrhovatel proto jejich věci zadržel, nýbrž bylo v něm jen uvedeno, že byla odpůrcům dána výpověď ke dni 15. října 1930 a že pro případ vystěhování svršků je nebezpečí, že by nebylo lze dosíci zaplacení dlužného nájemného.