Čís. 11599.Pro obživnutí pohledávky podle § 57 vyr. řádu (z roku 1914) jest lhostejno, že věřitel nepřihlásil pohledávku k vyrovnání. Nejde o omluvitelné nedopatření při placení vyrovnací splátky, když dlužník místo by dospělé kvóty splácel (ukládal na soudě), placeni dluhů odpírá a nutí takto věřitele k žalobě. (Rozh. ze dne 22. dubna 1932, Rv I 553/31.) Žalovaný nezapravil dospělou vyrovnací splátku na žalobcovu pohledávku, načež se žalobce domáhal zaplacení celé pohledávky. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů: Není sporu o tom, že žalovaný žalobci neplatil vyrovnací kvóty. Tím se stalo vyrovnání podle § 57 vyr. ř. (cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. zák.) nicotné a jest žalobce proto oprávněn žádati plné zaplacení své pohledávky. Nesejde na tom, že žalobce nepřihlásil pohledávku k vyrovnání, neboť jde na nebezpečí vyrovnacího dlužníka, neplatí-li dluhy nepřihlášené, ať tak učinil z jakékoli příčiny, třebas nezaviněně (srov. sb. n. s. čís. 9826 a rozhodnutí tam cit.). Ale nejde ani o omluvitelné nedopatření při placení splátky (plenární usnesení č. j. pres. 761/1927, uveřejněné v sb. n, s. pod čís. 7760), když dlužník, místo by dospělé kvóty splácel, pokud se týče ukládal na soudě, placení dluhů odpírá a nutí takto věřitele k žalobě. Neprávem odvolává se dovolání na předpis § 46 (4) vyrovnacího řádu, jenž předpokládá, že byla pohledávka k vyrovnacímu řízení přihlášena a dlužník ji popřel, ale nemá co činiti s otázkou obživnutí pohledávky z důvodu, že dlužník nesplnil včas a plně potvrzené vyrovnání.