Čís. 11370.Pro nárok, by žalovaný byl uznán povinným upraviti plot tak, by voda měla volný odtok a nebyla zadržována, a nechati stoku tam, kde jest plot, volnou a ji čistiti, jest přípustný pořad práva. (Rozh. ze dne 5. února 1932, R I 851/31.) Žalobci domáhali se žalobou, o niž tu jde, na žalovaných, by žalovaní byli uznáni povinnými upraviti plot tak, by voda měla volný odtok a nebyla zadržována, a nechati stoku tam, kde jest plot, volnou a ji čistiti. Soud prvé stolice vyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva a odmítl žalobu. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci dále jednal a znovu rozhodl. Důvody: § 75 zákona ze dne 28. srpna 1870 čís. 71 z. zák. upravující příslušnost úřadů správních, má platnost jen, jde-li o ochranu práva veřejného, čehož v souzeném případě není. Podle obsahu a návrhu žaloby nepodali ji žalobci v zájmu veřejném, nýbrž v soukromém, vlastním zájmu na ochranu svého vlastnictví, které podle jich tvrzení bylo porušeno tím, že přirozený odtok vody ve stoce žalovaní zahradili hustým plotem, menšími kusy dřeva a kolíky, takže voda pak neměla volný odtok, čímž žalobcům byla způsobena škoda. Nejde tu o žalobu o náhradu škody, nýbrž o žalobu ve smyslu § 364 obč. zák. V žalobě ovšem nebylo tvrzeno, jakž žalobci teprve při roku dne 8. května 1931 přednesl že se mezi stranami stala úmluva ohledně plotu, avšak, i kdyby této úmluvy nebylo, patří tento spor na pořad práva. Jde tu o přímý zásah do vlastnictví žalobců, ano se v žalobě tvrdí, že žalovaní stoku zahradili tak, že voda neměla pak náležitý odtok, čehož přímým následkem prý bylo, že voda vnikla do stodoly žalobců, promočila a zkazila jim obilí. Takový přímý zásah jest zapovězen § 364 druhý odstavec obč. zák. V tom směru žalovaní namítali, že plot odtok vody nestížil, že sami, ve vlastním zájmu, bez povinnosti stoku čistí a že, pokud došlo k záplavě stodoly žalobců, šlo o průtrž mračen. Otázka, zda plot žalovanými postavený, zabraňoval přirozenému odtoku vody, zůstala sporná. Uvésti je, že, vzal-li první soudce místním ohledáním za zjištěné, že plot nesahá až na dno stoky, jest to zjištění neúplné, neboť rozhodným jest stav plotu a stoky dne 22. srpna 1930, kdy příval prý nemohl stokou projiti, pokud se týče v čase podané žaloby, a v tom směru první soudce zjištění neučinil. Ohledání místa se stalo až dne 8. května 1931, kdy mohl býti již stav plotu ve stoce změněn. První soudce tudíž na základě nesprávného právního názoru, vyhověv námitce nepřípustnosti pořadu práva, odepřel žalobcům ochranu vlastnictví proti porušení změnou přirozeného odtoku vody stokou, vyvolanou sousedy, ač tito jsou právi žalobcům z porušení sousedského práva (viz též sb. n. s. čís. 4958). Ostatně by ani první soudce usnesením nemohl rozhodnouti soukromoprávní otázky, zda se mezi stranami stala tvrzená úmluva, neboť to s ochranou veřejného práva nemá vůbec co činiti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Rekursní soud zrušil usnesení prvního soudu a nařídil mu, by ve věci dále jednal a rozhodl, ve skutečnosti však je změnil a zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Stěžovatelé napadají jeho usnesení jako nezákonné. Než neprávem. O právní povaze žaloby rozhoduje její obsah. V souzeném případě se žalobci domáhají dvojího nároku, totiž by žalovaní byli uznáni povinnými upraviti plot tak, by voda měla volný odtok a nebyla zadržována, a že jsou povinni nechati stoku tam, kde jest plot, volnou a že jsou povinni ji čistiti. Ze žalobního děje i ze žalobního návrhu jest patrno, že se toho i onoho domáhají proto, by ze stoky netekla voda do jejich stodoly, a že se toho domáhají proto na žalovaných, že podle, jejich názoru teče voda do jejich stodoly, ježto žalovaní postavili plot přes stoku tak hustý, že jím nemůže voda volně odcházeti. Ze žaloby jest zřejmo, že žalobcům nezáleží na tom, že žalovaní onen plot mají čili nic, zda jím mění tok vody či nemění, nýbrž jen na tom, by žalovaní nepouštěli vodu ze stoky do jejich stodoly. Nejde tu o spor jen o to, zda žalovaní svémocně brání přirozenému odtoku vody, o čemž by mohl rozhodovali podle §§ 11 a 75 čes. vodního zákona jen politický úřad, nýbrž jde tu v první řadě o obranu proti nedovolené immisi podle § 364 obč. zák. (srovn. sb. n. s. čís. 4958). Mimo to žádají žalobci na žalovaných čistění stoky, což už docela nemá souvislost se svémocnou změnou odtoku vody. Proto také zakročují jen ve svém soukromém zájmu. Protože pak jen soudům přísluší rozhodnouti o tom, zda se žalovaní dopustili nedovolené immise, a zda a co jsou povinni opatřiti k jejímu odstranění, byla námitka nepřípustnosti pořadu práva právem zamítnuta. Jest nerozhodno, zda je politický úřad povolán vedle soudu zakročili v této věci podle vodního zákona.