Čís. 11622.Sprostředkovatelská smlouva.Byla-li ujednána splatnost provise při plnění smlouvy (pří dodáni nebo pří zřízeni záruky za dodání), jest objednatel, nebylo-li jinak ujednáno, povinen platiti provisi, i když nedošlo ke splnění, leč že se tak stalo právem nebo z podstatných důvodů. Lstivé zrušeni smlouvy nesprošťuje závazku ku placeni provise. Za lstivé zrušení proti sprostředkovateli jest pokládati každé úmyslné zrušení sprostředkované smlouvy, jež se nestalo právem a pro něž nemá objednatel nutkavé důvody. Jest na objednateli, by prokázal, že zrušil smlouvu právem nebo důvodně a že toto jeho jednání nelze považovati za vyhýbání se závazku ku placení provise. Není dostatečným důvodem ke zrušení smlouvy, že spolusmluvník byl v neutěšených finančních poměrech a že se dříve vyrovnal, mohl-li přes to smlouvu splniti. (Rozh. ze dne 29. dubna 1932, Rv I 27/32.) Žalobkyně jako postupnice sprostředkovatele domáhala se na žalované firmě zaplacení provise. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchtodůvodů: Nesprávné právní posouzení spatřuje dovolatelka v tom, že odvolací soud pokládá storno smlouvy, ujednané mezi ní a firmou S. o dodávku dřeva, za její zavinění, protože zmařila podmínku, na níž byl žalobcův nárok na provisi závislý. S dovolatelkou však nelze souhlasiti. Neprávem vykládá ustanovení provisní dohody, »že se provise vypočítá z každého jí odevzdaného případně od ní přijatého pevného nebo prostorového metru a že provise jest splatná při odevzdání, případně odebrání, nebo, když se dá záruka za dodání, v době dané záruky« — tím způsobem, že obsahuje podmínku, že, kdyby žalovaná neprávem stornovala sprostředkovanou dodací smlouvu, by nebyla povinna platiti sprostředkovatelskou provisi. Ujednání splatností provise pří splnění smlouvy nebo, jako v souzeném případě, při dodání nebo zřízení záruky za dodání, může míti význam podmínky provisního závazku. Ale takovou podmínku nelze beze všeho vykládati tak, že pro případ svévolného zrušení, jednostranného a neodůvodněného, nevznikne závazek ku placení provise. To by muselo bytí zvlášť ujednáno, ať již výslovně nebo mlčky podle okolností. Není-li tomu tak, jest objednatel povinen platiti provisi, i když ke splnění nedošlo, leč že se tak stalo právem nebo z důvodů podstatných. Rovněž mínění dovolatelky, že nestačí k opodstatnění nároku dohodce B-a na provisi, že žalovaná stornovala a že by muselo býti dokázáno, že se tak stalo úmyslně za tím účelem, by připravila sprostředkovatele o provisi, že šlo o jednání obmyslné a lstivé, je jen potud správné, že lstivé zrušení smlouvy nesprošťuje závazku k placení provise. Ale za lstivé zrušení proti sprostředkovateli jest pokládati každé úmyslné zrušení sprostředkovatelské smlouvy, jež se nestalo právem a pro něž nemá objednatel nutkavé důvody. Zmaření splnění smlouvy nebo jiné podmínky splatnosti provise objednatelem může ho jen tehdy zbaviti závazku ku placení provise, stalo-li se právem nebo důvodně. Lstivostí proti dohodci může býti již to, že smlouva zrušena dohodou bez důvodu. Dohodce pravidelně nebude moci ani vypátrati důvody, proč ke zrušení došlo, a proto, zejména při smluveném zrušení sprostředkované smlouvy, je na objednateli, by on dokázal, že zrušil smlouvu právem nebo důvodně a že toto jeho jednání nelze považovati za vyhýbání se závazku ku placení provise, za obcházení dohodce. Že se tak stalo, dovolatelka neprokázala (srov. nál. 6257, 4227 a 6992 sb. n. s.). Nehledíc ani k tomu, zda na lstivost žalované nepoukazuje prohlášení jejího zástupce S-a, by se o smluveném stornu dohodcům nic neříkalo, že by přišli s provisními nároky, nebylo pro žalovanou dostatečnýrn důvodem ke zrušení smlouvy, že firma S. byla v neutěšených finančních poměrech a se vyrovnala. Bylo prokázáno, že byla s to, smlouvu splniti, a to, že se vyrovnala předtím a že neměla dostatečné prostředky k zakoupení všeho dřeva, které měla postupně dodati až po zřízení akreditivu, neopravňovalo o sobě žalovanou k odstupu od smlouvy. Na její vrub jde, že se, ujednávajíc smlouvu, o majetkových poměrech firmy S. a spol. nepřesvědčila (zásada § 1052 obč. zák.). Aby se žalovaná vyhnula pro nespolehlivost firmy S. závazku, stačilo, by splnila smlouvu se své strany a zřídila akreditiv, a pak, kdyby se ocitla firma S. v prodlení, zrušila smlouvu podle pravidel obchodního zákoníka nebo žádala náhradu za nesplnění. Právě že žalovaná nevolila tuto cestu, nýbrž bez podstatného důvodu zrušila smlouvu, dohodnuvši se s firmou S. a zaplativši jí odškodné, a při tom uváděla jako důvod své neochoty k splnění jen neutěšené poměry a z nich vyplývajicí nespolehlivost smluvníka, činí její jednání proti dohodci obmyslným, a nemůže ji podle zásady slušnosti (§ 914 obč. zák.) sprostiti závazku ku placeni provise.