—Čís. 11687 —
621
Čís. 11687.
Směnečný zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928.
Zmocněni k vyplnění směnky (uvedením směnečníka v adrese) jest spatřovali v tom, že ten, kdo ji nevyplněnou podepsal, odevzdal ji věřiteli, ač-li nebyla prokázána dohoda o opaku. Údaj ve směnce, že jest splatná u peněžního ústavu v místě směnečníkova bydliště, neznamená domicil, nýbrž platebnu.
(Rozh. ze dne 20. května 1932, Rv II 284/32.)
Směnečný platební příkaz proti žalovanému jako přijateli směnky procesní soud prvé stolice zrušil, odvolací soud ponechal v platnosti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Odvolací soud dovozuje správně, že žalovaný je směnečně zavázán, ač při jeho podpisu na směnce nebylo jeho jméno uvedeno v adrese jako jméno směnečníka. Jak zjistil prvý soud, nebyla tehdy ještě směnka vyplněna adresou. Podepsal-li však žalovaný směnku nevyplněnou, zmocnil tím nabyvatele mlčky, aby ji vyplnil. To ovšem nemohl učiniti nabyvatel proti smlouvě. Ale že žalovaný smluvil se zástupcem žalobkyně, že ho jako směnečníka v adrese směnečné neuvede, nebylo ani zjištěno ani žalovaným tvrzeno. Dovolatel se mýlí, míně, že žalobkyně by musila prokázat zvláštní zmocnění k vyplnění směnky, po případě zvláštní smlouvu o tom. Zmocnění mlčky sjednáno již tím, že žalovaný podepsal směnku nevyplněnou a odevzdal ji, není-li prokázána dohoda o opaku. Vyplnění nedostávající se adresy nabyvatelem jenjen tehdy bezprávným, příčí-li se smlouvě, avšak žalovaným nebylo prokázáno, že ujednal se zástupcem žalobkyně, že nebude uveden ve směnce jako směnečník.
Rovněž mylně považuje směnku spornou za domicilovanou a svůj závazek za zaniklý pro nedostatek protestu. Domicilovanou jest směnka, obsahuje-li vedle místa splatnosti udané odlišné bydliště směnečníkovo. Tomu tak není, ježto i jako místo splatnosti i jako bydliště směnečníkovo je uvedeno Brno. Případný údaj ve směnce, že jest splatna u peněžního ústavu (Všeobecné české bankovní jednoty, filiálky v Brně) neznamená domicil, nýbrž platebnu.