Čís. 11352.
Nárok proti nemanželskému otci na náhradu nákladů podle § 1042 obč. zák., jež matka po případě poručník nezletilcův vynaložili ze svého na dítě, nelze uplatňovati v nesporném řízení, nýbrž výlučně pořadem práva.
(Rozh. ze dne 22. ledna 1932, R II 359/31.)
K návrhu poručníka a nemanželské matky uložil soud první stolice v cestě nesporné nemanželskému otci nezletilého Jana K-a, by zaplatil do rukou poručníka peníz, jejž vynaložili dílem poručník, dílem nemanželská matka na nutné léčení nezletilého Jana K-a z plicní jeho choroby v sanatoriu, na prohlídky lékařské, na cesty s léčením tímto spojené a na poskytování vydatné výživy po dobu jeho rekonvalescence. K rekursu nemanželského otce, v němž byla vytýkána zmatečnost, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud k dóvolácímu rekursu nemanželského otce zrušil napadené usnesení jakož i usnesení prvého soudu i s předchozím řízením jako zmatečné á odmítl žalobu.
Důvody:
Stěžovatel napadá potvrzující usnesení rekursního soudu pro zmatečnost a pro odpor se spisy a se zákonem. Zmatečnost shledává v tom, že byla věc projednána a rozhodnuta v řízení nesporném. Výtce této nelze upříti oprávnění, třebaže z jiného důvodu nežli uplatňovaného stěžovatelem. Z povahy nároku jest zřejmé, že tu nejde o určení povinnosti a příspěvků nemanžel. otče na nezletilého Jana K-á, k němuž otcovství uznal a na jehož výchovu a výživu smírem v řízení nespornéríi povinnosti své plniti se zavázal. Kdyby šló jen o to, kolik by nemanželský otec proto měl vzhledem ke změně poměrů a potřeb dítěte nadále platiti, bylo by za předpokladů § 16 1. dílčí novely ovšem vyříditi věc v řízení nesporném (viz rozhodnutí čís. 7186 sb. n. s.). Ale tu jde o náhradu nákladů podle § 1042 obč. zák., které matka a poručník nezletilcův ze svého na dítě vynaložili. Takovýto nárok nelze uplatňovati proti nemanželskému otci v řízení nesporném, nýbrž výlučně pořaderh prává. Poukazuje-li navrhovatel na rozhodnutí čís. 7186 sb. n. s., není to případné, poněvadž tam šlo o úpravu výživného pro nezletilce po vyčerpání odbytného, nikoliv o zaplacení nákladů učiněných na nezletilce: osobou třetí. Bylo proto usnesení soudů nižších jakož i řízení jim předcházející zrušiti podle § 42 odst. 4 j. n.