Čís. 11741.Námořní lodi nejsou nemovitou věcí ani podle své přirozené povahy ani podle zákonného předpisu a nelze na ně vésti exekuci podle §§ 87 a násl. ex. ř. Co do příslušnosti k povolení exekuce nedopadá tu ustanovení § 18 čís. 1 ex. ř., nýbrž byl by příslušný k povolení exekuce podle § 4 čís. 6 a § 18 čís. 4 ex. ř. okresní soud, v jehož obvodu by bylo provésti první exekuční úkon, to jest zápis do lodního rejstříku.(Rozh. ze dne 10. června 1932, R I 453/32.)Vymáhající věřitel navrhl k vydobytí peněžité pohledávky povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na námořních lodích dlužníka, zapsaných v lodním rejstříku u krajského soudu obchodního v Praze. Soud prvé stolice (okresní soud exekuční v Praze) exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Stěžovateli nelze přisvědčí ti, pokud uplatňuje, že exekuční soud v Praze nebyl příslušný k povolení exekuce vzhledem k ustanovení § 18 čís. 1 ex. ř., nýbrž že, kdyby bylo lze provésti na námořních lodích exekuci vnuceným zřízením práva zástavního, byl by příslušným k povolení této exekuce krajský soud obchodní v Praze, u něhož se vede lodní rejstřík. Tento názor přehlíží, že § 18 čís. 1 ex. ř. platí při exekuci na nemovitost v tuzemsku ležící a ve veřejné knize zapsanou, že však námořní loď, třebaže jest v lodním rejstříku zapsána, nelze pokládati za nemovitost, poněvadž bez porušení podstaty může býti přemístěna a není příslušenstvím nemovité věci (§ 293 obč. zák.). Byl by proto k povolení exekuce podle § 4 čís. 6 a § 18 čís. 4 ex. ř. příslušným okresní soud exekuční v Praze, v jehož obvodu by skutečně bylo provésti první exekuční úkon, to jest navržený zápis do lodního rejstříku. Avšak ve věci jest stížnost opodstatněna. Vymáhající strana domáhá se povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva jeho vkladem na lodi zapsané v lodním rejstříku. Tento způsob vedení exekuce jest upraven v §§ 87 a násl. ex. ř., ale jen ohledně nemovitostí, kdežto exekuce na movité věci hmotné, tedy i na lodě, vykoná se jejich zabavením a prodejem podle §§ 249 a násl. ex. ř. Zákon ze dne 15. dubna 1920 čís. 316 sb. z. a n. o vlajce a rejstříku lodí námořních upravuje v §§ 21 a 22 vznik a změnu jen dobrovolného zástavního práva na lodi zapsané v rejstříku tak, že jsou podmíněny zápisem do rejstříku. Naproti tomu jest v § 23 (3) cit. zák. ustanovení postupu při vnuceném výkonu zástavního práva k zapsané lodi vyhraženo zákonu zvláštnímu. Takovýto zvláštní zákon doposud vydán nebyl, takže vedení exekuce na námořní lodi vnuceným vkladem práva zástavního zápisem do lodního rejstříku nemá zákonného podkladu. Ani prováděcí nařízení ze dne 4. května 1920 čís. 345 sb. z. a n. nemá ustanovení o vnuceném zřízení zástavního práva k námořním lodím.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Rekursní soud posoudil věc správně po právní stránce i co do otázky soudní příslušnosti (již bylo z úřadu přezkoumati), i ve věci samé, a odkazuje se na správné stavu věci i zákonu odpovídající důvody napadeného usnesení. K vývodům stěžovatelovým jest připomenouti, že neodpovídá pravdě tvrzení dovolacího rekursu, že byly podle § 21 zák. čís. 316/20 sb. z. a n. lodě námořní na roven postaveny nemovitým věcem. Zákon upravující exekuci na lodi námořské, slíbený v 23 cit. zák., dosud vydán nebyl a prováděcí nařízení čís. 345/20 sb. z. a n. pohybuje se jen v rámci zákona čís. 316/20, vztahuje se tudíž jen na dobrovolné smluvní zástavní právo k lodím námořním, v lodní rejstřík zapsaným, nedovolává se v § 6 předpisů exekučního řádu, a nelze ho tudíž použíti na případy exekuce na lodi námořní, a to ani obdobou, neboť pouhým nařízením nelze změniti nebo doplňovati zákon, pokud by doplnění toto překročovalo rozsah zákonného předpisu, jako by tomu bylo v tomto případě. Lodi námořní, na něž se vede exekuce, nejsou věcí nemovitou ani podle své přirozené povahy, ani podle nějakého zákonného předpisu, nelze proto na ně vésti exekuci podle § 87 a násl. exek. řádu a proto rekursní soud právem exekuční návrh zamítl.