Čís. 11332.
Zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
V tom, že soud stanovil volným uvážením výši výživného nemanželského dítěte, nelze spatřovati nezákonnost ve smyslu § 46 (2) zák.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1932, R I 1014/31.)
Oba nižší soudy uložily nemanželského otci, by platil pro dítě výživné měsíčních 100 Kč. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Stěžovatel vytýká souhlasným usnesením nižších soudů jediné, že vyměřily příspěvek na výživu jeho nemanželiského dítěte vysoko. To však nezakládá nezákonnost, poněvadž to záviselo od volného uvážení soudu, a nebyl tím porušen žádný zákonný předpis. Podle obsahu spisů není v nich ani zmatečnosti ani neshledán v napadeném usnesení rozpor se spisy. Není tu proto žádného z důvodů § 46 odst. 2 zák. čís. 100/31 sb. z. a n. a nemohl dovolací rekurs míti úspěch.