Čís. 11612.

Na základě právoplatného rozsudku, jímž byl žalovaný uznán povinným vystaviti žalobci kupní smlouvu způsobilou ke vkladu vlastnictví na nemovitost ve prospěch žalobce, lze navrhnouti exekuci vnuceným vkladem vlastnického práva pro žalobce na nemovitost.
Není-li v rozsudkovém výroku povinnost žalovaného, vystaviti žalobci kupní smlouvu způsobilou ke vkladu vlastnictví, učiněna závislou na vzájemném plnění trhové ceny žalobcem, jest žalobce oprávněn domáhati se exekučně vkladu vlastnického práva na koupenou nemovitost, třebas neprokázal splnění vzájemného závazku. Tomu není na závadu, že rozsudečný výrok reprodukuje doslov kupní smlouvy, kdež je trhová cena udána.
(Rozh. ze dne 28. dubna 1932, R II 158/32.) Soud prvé stolice povolil k vydobytí vykonatelného nároku vymáhajícího věřitele proti dlužníku na vystavení kupní smlouvy, způsobilé ke vkladu vlastnictví na nemovitost čís. 252, exekuci nuceným vkladem práva vlastnického na nemovitosti čís. 252 ve prospěch vymáhajícího věřitele. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Rozsudkem, na jehož podkladě byla povolena exekuce, bylo jen vysloveno, že dlužnice jest povinna vystaviti listinu o kupní smlouvě, způsobilou ke vkladu vlastnictví na nemovitosti čís. 252, kterou prodala za 50000 Kč straně vymáhající. Exekuční návrh na vklad práva vlastnického nekryje se tedy s tímto exekučním titulem. Mimo to neprokázala vymáhající strana, že se své strany splnila a že zaplatila zbytek kupní ceny buď přímo druhé straně neb složením na soudě.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zamítl exekuční návrh vymáhající věřitelky jednak proto, že se prý exekuční návrh na vklad vlastnického práva nekryje s exekučním titulem, jednak proto, že prý vymáhající strana neprokázala, že splnila se své strany, totiž, že zapravila nedoplatek kupní ceny zaplacením nebo složením na soudě. Neprávem. Podle § 367 ex. ř. se pokládá, má-li dlužník podle obsahu exekučního titulu učiniti prohlášení vůle, toto prohlášení za učiněné, jakmile rozsudek nabyl právní moci. Podle právoplatného rozsudku ze dne 19. října 1931 byla Marie G-ová uznána povinnou vystaviti žalobkyni Heleně R-ové kupní smlouvu způsobilou ke vkladu vlastnictví na nemovitosti vl. čís. 252 obce N. ve prospěch žalobkyně. Byla tedy odsouzena, by projevila vůli prodati a odevzdati nemovitosti zapsané ve vl. 252 pozemkové knihy obce N. žalobkyni Heleně R-ové. Rozsudkem tudíž zjištěno to, co má podle § 26 druhý odstavec a § 32 prvý odstavec a) knih. zák. obsahovati soukromá vkladní listina. Toto prohlášení vůle pokládá se však, jakmile rozsudek nabyl pravomoci, za učiněné, i když žalovaná nevystavila žalobkyni kupní smlouvu (srov. rozh. čís. 238 sb. n. s.). Podle § 350 ex. ř. vykoná se exekuce nároku, který směřuje ke zřízení knihovního práva, tím, že se vykoná příslušný knihovní zápis. Podle pátého odstavce § 350 ex. ř. nahradí se dlužníkovo prohlášení, jehož jest podle předpisů obecného zákona knihovního třeba k takovému zápisu, výrokem soudu povolujícího exekuci. Usnesením soudu povolujícího exekuční vklad práva vlastnického pro vymáhající věřitelku jest tedy nahraženo prohlášení povinné strany, že s tím souhlasí, by na nemovitosti ve vložce čís. 252, dosud jí připsané, bylo vloženo vlastnického právo Heleně R-ové, jak je žádá § 32 písm. b) knih. zák. Tím je vyvrácen první zamítací důvod rekursního soudu, podle něhož prý se exekuční návrh nekryje s exekučním titulem. Neobstojí však ani druhý důvod. Podle § 367 druhý odstavec ex. ř. nastane právní následek vytčený v prvém odstavci téhož paragrafu, až vymáhající věřitel vykoná vzájemné plnění, pokud na něm závisí závazek vydati prohlášení vůle. O tom, zda jest závazek, učiniti prohlášení vůle závislým na vzájemném plnění druhé strany, rozhoduje obsah a doslov exekučního titulu. Podle rozsudku byla žalovaná uznána povinnou vystaviti žalobkyni kupní smlouvu způsobilou ke vkladu vlastnictví na nemovitostí vl. čís. 252 ve prospěch žalobkyně do čtrnácti dnů pod exekucí. Povinnost k plnění tomuto nečiní rozsudek závislý na vzájemném plnění trhové ceny 50000 Kč, pokud se týče jejího nedoplatku 45000 Kč. Tomu není na závadu, že rozsudečný výrok reprodukuje doslov kupní smlouvy, kdež trhová cena 50000 Kč je udána, neboť rozhoduje jen výrok rozsudečného výroku, který jen velí vystaviti kupní smlouvu do čtrnácti dnů, nečinně závazek ten závislým na vzájemném plnění. Nezávisí tedy podle exekučního titulu závazek vydati prohlášení vůle na současném vzájemném plnění trhové ceny žalobkyni a byla proto žalobkyně oprávněna domáhati se exekučně vkladu práva vlastnického na koupenou nemovitost, i když neprokázala současně splnění vzájemného závazku. Dovolací rekurs jest oprávněn a bylo mu proto změnou usnesení rekursního soudu vyhověti a obnoviti usnesení prvního soudu.

Citace:

č. 11612. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 515-517.