Čís. 11340.
Dal-li dlužník věřiteli cenné papíry, složené jako kauce u pokladny státního úřadu, do zástavy a odevzdal mu na důkaz toho depositní stvrzenky pokladny státního úřadu, opatřené záznamem: »Jistotu vydáme jen tehdy, bude-li nám tato stvrzenka vrácena«, nabyl věřitel zástavního práva na cenných papírech symbolickou tradicí, a zároveň i práva, by. mu byly jako ruční zástava vydány, až zanikne zástavní právo státního úřadu, vykáže-li se depositní stvrzenkou. Tomuto právu věřitele na vydání cenných papírů není na závadu, že nárok dlužníka na jejich vydání byl napotom zabaven ve prospěch jiných věřitelů, aniž, že cenné papíry byly pak státním úřadem složeny k soudu.
(Rozh. ze dne 21. ledna 1932, Rv I 1904/30.)
Žalobou, o niž tu jde, žalobce, tvrdě, že mu k cenným papírům a k hotovosti poddlužníkem na soud složeným přísluší nárok na vydání, pokud se týče přednější zástavní právo, domáhal se na těch, kdo si jako vymáhající věřitelé pro své pohledávky vymohli na cennosti exekuční zástavní právo, pokud se týče zabavili a si přikázati dali nárok na jejich vydání, by svolili, by cennosti byly (žalobci) vydány. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Nižší soudy zjistily, že Jaroslav K. dal žalobci kauci, cenné papíry, složené jako kauce u pokladny loterního ředitelství v Praze, do zástavy a odevzdal mu na důkaz toho depositní stvrzenky pokladny loterního ředitelství, jež jsou opatřeny záznamem: »Jistotu vydáme jen tehdy, bude-li nám tato stvrzenka vrácena«. Tím nabyl žalobce zástavního práva na těchto cenných papírech symbolickou tradicí podle §§ 452 a 427 obč. zák., neboť depositní stvrzenky, opatřené onou doložkou jest počítati k listinám uvedeným v § 427 obč. zák. Tím však nabyl žalobce též práva, by byly cenné papíry jako ruční zástava vydány, až zanikne zástavní právo loterního ředitelství, vykáže-li se depositní stvrzenkou. Vymáhající věřitelé zabavili nárok K-ův na vydání cenných papírů. Mají tedy jen ta práva, která měl K. Ten však práva na vydání neměl, neboť postoupil je žalobci tím, že dav mu cenné papíry do zástavy, vydal mu i stvrzenky, na jichž držení a vrácení bylo právo na vydání závislé. Toto právo přísluší tedy jen žalobci a proto právem o vydání žaluje. Na tom nebylo složením papíru k soudu nic změněno, poněvadž toto složení nemůže na práva žalobcova míti vliv.