— Čís. 11540 —
373
Čís. 11540.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
I když slova sama nejsou zaměnitelná, jest zaměnitelnost umožněna způsobem, jímž jest užíváno slova při označení zboží (§11 (3) zák.) t. j. příliš silným přilnutím ke způsobu výpravy zboží. Nerozhoduje, zda zaměnitelnost není lehce možná v kruzích obchodníků, stačí, může-li vzejíti záměna ve styku s ostatními zákazníky. Nevyžaduje se, by šlo o zvláštní originální myšlenku, stačí, že jde o označení, jež platí v zákaznických kruzích za příznačné pro určitý podnik nebo závod.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1932, Rv I 1550/31.)
Žalobě firmy Sochor proti Josefu Königovi, by bylo uznáno právem, že se žalovaný dopustil nekalé soutěže tím', že uvedl do obchodu bavlněné zboží pod označeními »König«' v pravidelných mezerách na lící okraje zboží, a, by žalovaný byl uznán povinným zdržeti se tohoto jednání a odstraniti z veškerého zboží označení shora uvedené, procesní soud prvé stolice vyhověl. Důvody: Nesporno jest, že žalující firma označuje v prodeji své zboží bavlněné a z umělého hedvábí jménem »Sochor« v pravidelných vzdálenostech na líci okraje zboží, že toto označení bylo od 15. dubna 1930 pod čís. 19861 zapsáno do rejstříku známek u obchodní a živnostenské komory v Liberci a že žalovaná strana uvedla do obchodu teprve počátkem listopadu 1930 bavlněné zboží, při čemž užívá stejného označení jen s tou odchylkou, že užívá místo jména »Sochor« jména »König« a že jméno to jest vytištěno způsobem a písmem jako »Sochor« na zboží žalující strany. Tím zjištěn skutkový základ sporu a zbývá rozhodnouti, zda žalovaná strana tímto, svým jednáním může poškoditi žalující stranu a zda se jím dostala v rozpor s dobrými mravy soutěže a zda touto úpravou zboží, která v zákaznických kruzích platí za příznačnou pro podnik žalující strany, mohla vzejíti v zákaznickém styku záměna se zbožím' vyráběným žalující — Čís. 11540 —
firmou. V tomto směru nabyl soud na základě posudku znalce, který soudu jest znám jako vynikající odborník v oboru zboží textilního a také oběma stranami za znalce byl souhlasně navržen, přesvědčení, že se označení zboží firmy jménem »Sochor« stalo tak, jak shora bylo popsáno, pro výrobky žalující strany příznačné, že každý průměrný obchodník v tomto oboru zná toto označení, že zboží to jest v obchodních kruzích známé jak co do jakosti, tak co do vybarvení a stálosti, že žalující firma byla první, která tímto zvláštním způsobem na lící okraje zboží označovala, kdežto jiné firmy tak činily jen na rubu zboží, že jí tím vznikly velké náklady, i po stránce výrobní, i spotřební a že žalovaná strana, jsouc si toho' vědoma, že se označení to stalo pro podnik žalující strany příznačné, využila způsobu toho k označení svého zboží neberouc zřetel na námahu a na finanční obětí, které žalující firma musila podniknouti, by se označení to stalo pro její podnik příznačným, a že při tomto označování zboží na líci okraje jeho stranou žalovanou může vzejiti v průměrném zákaznictvu záměna se zbožím firmy Sochor. Z toho plyne, že označení používané žalující firmou pro její zboží, jak bylo výše popsáno, platí v zákaznických kruzích za příznačné pro podnik žalobkyně, že může z pozastaveného užívání tohoto zevnějšího zařízení jejího podniku vzejíti v zákaznickém styku záměna podniku odpůrkyně s jejím podnikem, protože průměrný zákazník může z podobného označování na líci okraje látky usuzovati, že tak poznačené (cizí) soutěžitelovo zboží jest z podniku žalující strany, pří čemž jest se postaviti na stanovisko průměrného zákazníka, v jehož paměti utkvěla jen jakási více méně mlhavá představa zevního zařízení a jenž proto zcela povšechně již z celkové obdobnosti dvou, v jednotlivostech se rozcházejících zevních zařízení různých podniků usuzuje, že pocházejí z téhož výrobního pramene (rozh. čís. 9971 sb. n. s.). S tohoto hlediska nerozhoduje, zda zboží žalující strany bylo označováno jménem Sochor, kdežto odpůrcovo zboží jménem »König«, najmě, ana žalovaná strana sama doznává, že jména ta vytištěna jsou týmž způsobem a písmem. Nesejde ani na tom, zda podnikatel trpí tímto zneužíváním zvláštních zevnějších zařízení jeho podniku, platících pro tento podnik v kruzích zákaznických za příznačné, hmotnou škodu, stačí, že si odpůrce vytýkaným jednáním, jímž se v hospodářském styku dostal do rozporu s dobrými mravy soutěže, zjednal na újmu ostatních soutěžitelů soutěžní výhodu, jíž vzniká ve vzájemných soutěžních vztazích a stycích soutěžitelů porucha, jeho soutěžení přednost a soutěžná újma ostatních soutěžitelů. Takováto újma žalobkyní jako soutěžitelce může nastati z jednání žalovaného, což patrno z posudku znalce, ježto zboží žalující firmy jest v obchodních kruzích známé a hledané i co do jakosti i co do jeho vybarvení a stálosti, a zneužíváním tohoto označeni zboží pro zboží cizí může vzniknouti pro odpůrce soutěžní přednost a soutěžní újma pro žalobkyní, nehledíc ani k tomu, že jednáním' tím se seslabuje výsledek námahy a finančních obětí, vynaložených žalobkyní k tomu, by se označení zboží stalo příznačným pro její podnik. Má tedy soud za to, že jednání žalované strany odporuje ustanovení § 1 a 11 odst. (3) zák. o nekale soutěži, a proto — Čís. 11540 —
375
nároku žalobnímu vyhověl. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Pokud se týče právního posouzení, k němuž soud dospěl na základě nesporných skutečností a znaleckého důkazu, shledává odvolání jeho nesprávnost v tom, že soud prvé stolice pokládá v souzeném' případě záměnu podniku, pokud se týče zboží za možnou, ačkoli prý pro možnost této záměny nestačí stejný způsob označení zboží, an jest spojen se zcela jiným jménem, König místo Sochor, jež je pro každého zákazníka směrodatné. Soud odvolací neshledává tuto výtku důvodnou a stotožňuje se úplně s právním názorem soudu prvé stolice, že v souzeném případě je tu nekalá soutěž podle §§ 1 a 11 odst. (3) zákona o nek. s. Je-li znaleckým posudkem zjištěno, že označování zboží způsobem, o nějž v tomto sporu jde, jest zvláštním zevnějším zařízením, žalujícího podniku, jež v zákaznických kruzích platí pro tento podnik za příznačné, což znalec potvrdil, a je-li právě proto možná záměna se zbožím' a s podnikem žalovaného, tímto příznačným' způsobem označeným, což znalec rovněž potvrdil, nemůže býti pochybnosti o tom, že jsou tu náležitosti nekalé soutěže podle § 11 odst. (3) cit. zák. Není správné tvrzení žalovaného, že záměnu vylučuje jiné jméno při použití tohoto příznačného označování zboží, neboť předně právě příznačnost, ojedinělost a zvláštnost tohoto označení posunuje význam jména při tom použitého do pozadí a za druhé může v zákazníkovi vyvolat! dojem, že jde o jiný výrobek téže firmy nebo podniku s ní sdruženého, která z důvodů jemu neznámých volí pro své zboží jednou označení jménem »Sochor« po druhé zase jménem »König«, naznačujíc příznačným způsobem při použití těchto jmen, že jde o stejný výrobní pramen. Jako při použití výrobků »Odol« nebo »Maggi« není zajisté rozhodným pro kupujícího jméno samo, nýbrž světoznámá příznačná forma lahviček, používaných pro tyto výrobky, je tomu v souzeném případě podobně nebývalá tu dříve a žalobcem poprvé a dosud ojediněle používaná forma označení zboží, jež právě pro jeho výrobky stala se rovněž příznačnou. Že osvojení si tohoto zvláštního způsobu zevnějšího příznačného zařízení žalujícího podniku, jehož zavedení přirozeně spojeno bylo s určitými finančními obětmi a jehož použití soutěžícím závodem rovněž přirozeně jest pro žalobkyni spojeno s materiální újmou, jest v rozporu s dobrými mravy soutěže ve smyslu § 1 cit. zák., netřeba ani blíže odůvodňovati, neboť dozajista není morálním dodatečné osvojování si. cizích nápadů a úspěšných forem soutěžitelských bez vlastních obětí na cizí úkor.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Lze přisvědčiti dovolateli, že slova »Sochor« a »König« o sobě nejsou zaměnitelná, avšak zaměnitelnost jest umožněna způsobem, jímž dovolatel užívá slova »König« pří označení svého zboží, t. j. příliš silným přilnutím ke způsobu výpravy zboží žalobkyně. Jest nerozhodné, zda snad zaměnitelnost není tak lehce možná v kruzích obchodníků. neboť stačí, může-li vzejíti záměna ve styku s ostatním: zákazníky, a že tomu tak jest přes rozličnost slov »Sochor« a »König«, vystihl správně již odvolací soud. Zákon nevyžaduje, by šlo o zvláštní originální myšlenku, stačí, že jde o označení, které platí v zákaznických kruzích za příznačné pro určitý podnik nebo 'závod. Dovolateli zajisté nelze brániti, by neoznačoval své zboží svým jménem, musí však tak učiniti bezvadným způsobem s hlediska ustanovení zákona o nekalé soutěži, což se právě v tomto případě nestalo. Jest přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že se jednání dovolatelovo příčí dobrým mravům soutěže, a, poněvadž jednání to jest spojeno pro žalobkyni i s hmotnou újmou, což dovolatel ani nenapadá, jest naplněna skutková podstata § 1 zákona o nekalé soutěži.