Čís. 11747.

Byla-li vnucená správa nemovitosti vedena jen ve prospěch jediného vymáhajícího věřitele, nelze výdaje a zálohy vnuceného správce přikázati z nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost v přednostním pořadí podle § 216 čís. 1 ex. ř.
Vymáhající věřitel musí v tomto případě odměnu a správní výdaje vnuceného správce jím zapravené přihlásiti podle § 210 ex. ř. jako exekuční útraty a dostane se pak na ně z rozdělované podstaty podle § 218, druhý odstavec, ex. ř. v pořadí podle § 104 ex. ř. Nepřihlásil-li vymáhající věřitel tyto útraty ani před, ani při rozvrhovém roku, nelze k nim přihlížeti ani v tomto pořadí.
(Rozh. ze dne 11. června 1932, R I 401/32.)
Na nemovitost, o jejíž exekuční dražbu tu jde, byla vedena ve prospěch jednoho z vymáhajících věřitelů (banky Č.) vnucená správa. Rozvrhuje nejvyšší podání za tuto exekučně prodanou nemovitost přikázal soud prvé stolice v přednostním pořadí vnucenému správci Františku H-Ovi hotové výlohy. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Úvěrní ústav napadá rozvrhové usneseni v tom směru, že v přednostním pořadí bylo přikázáno vnucenému správci Františku H-ovi 576 Kč 40 h, uváděje, že František H. přihlášku k rozvrhovému roku nepodal. Výtka tato není však opodstatněna. V souzeném případě jde o útraty vnucené správy současně s exekuční dražbou vedené a podle § 216 čís. 1 ex. ř. jest hraditi v přednostním pořadí náklady s vnucenou správou spojené (§ 120 čís. 4 ex. ř.); — a byly proto útraty ty právem prvým soudem v přednostním pořadí přikázány a to bez ohledu na to, že vnucený správce H. pohledávku tu k rozvrhovému roku nepřihlásil, ježto soud na útraty tyto vzíti má zřetel z úřadu podle obsahu exekučních spisů.
Nejvyšší soud změnil usnesení obou nižších soudů v ten rozum, že se vnucenému správci nepřikazuje nic.
Důvody:
Neprávem potvrdil rekursní soud výrok, jímž byly přikázány vnucenému správci Františku H-ovi hotové výlohy 576 Kč 40 h v přednostním pořadí. Neboť výtěžky vnucené správy patří do rozdělovači podstaty z dražebního řízení podle § 215 čís. 2 ex. ř. jen v případě § 159 čís. 4 ex. ř. druhá věta, t. j. byl-li příklep zrušen, nebo pozbyl-li účinnosti povolením opětné dražby, nebo přijetím předražku; čehož v souzeném případě není. Netřeba se zabývati řešením otázky, zda 576 Kč 40 h jsou výdaje a zálohy podle § 120 čís. 4 ex. ř., či odměna správce a jiné náklady zapravené podle § 124 čís. 1 ex. ř. Neboť z rozdělovači podstaty dražebního řízení je podle § 216 čís. 1 ex. ř. zapraviti výdaje a zálohy vnuceného správce (§ 120 čís. 4 ex. ř.), byla-li za dražebního řízení vedena správa pro osoby poukázané na nejvyšší podání. I ministerské nařízení ze dne 3. prosince 1897 čís. 44 Věstníku str. 118 (zodpovědění otázek), vykládá ustanovení § 216 čís. 1 ex. ř. tak, že pokud náklady a zálohy (§ 120 čís. 4 ex. ř.) byly způsobeny vnucenou správou,, vedenou ve prospěch vydražitelův nebo ve prospěch jen jednotlivých vymáhajících věřitelů, nemají býti zapraveny z rozdělované podstaty. V souzeném případě byla vnucená správa vedena jen ve prospěch jediného vymáhajícího věřitele — banky Č. — a nelze proto výdaje a zálohy vnuceného správce přikázati z nejvyššího podání v pořadí přednostním. Sestává-li 576 Kč 40 h z odměny a ze správních výdajů jím zapravených ve smyslu § 124 čís. 1 ex. ř., jak myslí stěžovatelka, nepožívají vůbec přednostního práva, nýbrž musila by je vymáhající věřitelka — banka Č. — přihlásiti podle § 210 ex. ř. jako exekuční útraty, jinak k nim nelze přihlédnouti. A na ně by se pak dostalo z rozdělované podstaty podle § 218 druhý odstavec ex. ř. v pořadí podle § 104 ex. ř. Banka Č. je však před, ani při rozvrhovém roku nepřihlásila a nelze k nim ani v tomto pořadí přihlížeti, any ze spisů patrny nebyly.

Citace:

č. 11747. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 749-750.