Čís. 11354.Opatrovnickým schválením osnovy trhové smlouvy nabyl druhý smluvník práva ve smyslu § 11, druhý odstavec, nesp. říz. (Rozh. ze dne 23. ledna 1932, R I 816/31.) Opatrovnický soud schválil usnesením ze dne 17. července 1930 osnovu kupní smlouvy, jíž prodávala choromyslná nemovitosti manželům Františku a Marii V-ovým. Toto usnesení bylo doručeno dosavadnímu opatrovníku choromyslné Janu J-ovi dne 21. července 1930. Nový opatrovník choromyslné František J., jemuž bylo usnesení ze dne 17. července 1930 doručeno při jeho jmenování dne 15. září 1930, podal do tohoto usnesení dne 24. září 1930 rozklad, jemuž soud prvé stolice vyhověl a změnil usnesením ze dne 9. března 1931 své schvalující usnesení ze dne 17. července 1930 v ten rozum, že schválí prodej nemovitostí jen s podmínkou, že pro choromyslnou bude zřízena na nemovitosti doživotní služebnost bytu. K rekursu manželů V-ových změnil rekursní soud usnesení prvého soudu ze dne 9. března 1931 v ten smysl, že se rozklad Františka J-a jako opatrovníka choromyslné do usnesení ze dne 17. července 1930 zamítá. Důvody: Rozklad došel na soud dne 24. září 1930, v době, kdy napadené usnesení, doručené dřívějšímu opatrovníku Janu J-ovi dne 21. července 1930, bylo již v právní moci. Na tom nemění nic, že novému opatrovníku Františku J-ovi bylo při jeho zřízení usnesení ze dne 17. července 1930 doručeno dne 15. září 1930, neboť se to stalo k vůli informaci, by nový opatrovník vyhověl příkazu k podpisu originální trhové smlouvy. Podle § 11 druhý odstavec cis. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. zák. jest ponecháno uvážení soudu, by hleděl i po lhůtě k rozkladům a stížnostem, lze-li ještě změniti opatření bez újmy jiného. I podle § 9 druhý odstavec nesp. říz. může první stolice své dřívější opatření změniti jen, pokud jím nenabyly práv jiné osoby. Tohoto předpokladu tu není. Usnesením ze dne 17. července 1930, kterým první soud na základě schválení krajského soudu schválil jako opatrovnický soud nad choromyslnou Kateřinou J-ovou návrh smlouvy, jíž prodává svou polovici nemovitosti Františku a Marii V-ovým za 25000 Kč, nabyli kupující práv vyplývajících ze schválené trhové smlouvy, jakmile jim vyhotovení usnesení podle § 187 nesp. pat. bylo doručeno. To se stalo dne 21. července 1930. Nebylo proto již lze toto usnesení na úkor kupujících k rozkladu ze dne 24. září 1930 změniti a bylo změnou napadeného usnesení rozklad zamítnouti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Františka J-a. Důvody: Jest souhlasiti s napadeným usnesením rekursního soudu, že rozklad opatrovníka Františka J-a, podaný po čtrnáctidenní lhůtě § 11 odstavce 1 nespor. řízení byl opožděný a nepřípustný. Neboť opatrovnickým schválením (ze dne 17. července 1930) osnovy trhové smlouvy, jež byla jen provedením opatrovnicky právoplatně schváleného soudního smíru, s nímž i tehdejší opatrovník Jan J. výslovně souhlasil, došlo k platnému projevu souhlasné vůle obou stran o prodeji nedílné polovice domku s pozemky manželům V-ovým podle §§ 861, 869, 21, 233, 244, 282, 865 obč. zák. a § 187 nesp. řízení, tudíž ke smlouvě trhové, ana obsahuje veškeré náležitosti smlouvy trhové podle § 1052 obč. zák. Nejde tedy jen o dohodu uzavříti v budoucnu smlouvu podle § 936 obč. zák., jak stěžovatelka míní, a nabyli proto manželé V-ovi na základě opatrovnicky schválené trhové smlouvy obligačního práva na postoupení nedílné části nemovitosti, a změnou schvalovacího usnesení by mohli utrpěti újmu. Jest proto názor rekursního soudu o nepřípustnosti rozkladu, opřený o ustanovení § 9 druhý odstavec a § 11 druhý odstavec nesporného řízení správný.