Čís. 11650.

Podle § 1052 obč. zák., jenž vyslovuje zásadu pro všechny úplatné smlouvy, stačí projev ochoty ke vzájemnému plnění a jest takovýto vzájemný závazek pojati do rozsudkového výroku i z úřadu. žalobu, pokud se domáhá poskytnutí neb obstarání úvěru pro budoucnost, jest pro tentokráte zamítnouti.
(Rozh. ze dne 7. května 1932, Rv II 52/31.)
Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě, by bylo.uznáno právem, že žalovaný jest kromě jiného povinen poskytnouti ze svých prostředků neb obstarati žalující straně na dobu od 1. června 1930 do konce března 1931 a pak i v každém dalším roce na stejnou dobu sezónní úvěr do výše 200000 Kč, pokud nebude pohledávka žalované strany za žalobcem z jejich společenského poměru na základě dohody ze dne 12. srpna 1928 ve výši 600000 Kč splacena, proti tomu, že žalující strana zúročí poskytnutý neb obstaraný úvěr běžným, v bankách platným úrokem. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil s tou opravou, že má zníti takto: Žalovaný jest povinen poskytnouti ze svých prostředků neb obstarati žalobci na dobu od 1. června 1930 do konce března 1931 a pak i v každém dalším roce na stejnou dobu sezónní úvěr do výše 200000 Kč, pokud nebude pohledávka žalované strany za žalobcem z jejich společenského poměru na základě dohody ze dne 12. srpna 1928 ve výši 600000 Kč splacena, proti tomu, že žalující strana dá žalované straně bianko směnky jako dříve a zúročí poskytnutý neb obstaraný úvěr běžným v bankách platným úrokem. Nejvyšší soud vyhověl dovolání potud, že zamítl pro tentokráte žalobu, že žalovaný jest povinen poskytnotui ze svých prostředků neb obstarati žalobci na dobu od 1. června 1930 do konce března 1931 a pak v každém dalším roce na stejnou dobu sezónní úvěr do výše 200000 Kč, pokud nebude pohledávka žalované strany se žalobcem z jejich společenského poměru na základě dohody ze dne 12. srpna 1928 část- — čís. 11651 —
549
kou 600000 Kč splacena, proti tomu, že žalující strana dá žalované straně bianco směnky a zúročí poskytnutý neb obstaraný úvěr běžným v bankách platným úrokem. V otázkách, o něž tu jde, uvedl v
důvodech:
Podle § 1052 obč. zák., jenž vyslovuje zásadu pro všechny úplatné smlouvy, stačí projev ochoty ke vzájemnému plnění a jest takovýto vzájemný závazek pojati do rozsudkového výroku i z moci úřadu (srov. rozh. čís. 2728, 3423 a j. sb. n. s.). Žalobce prohlásil již ve svém přípravném spisu ochotu vystaviti žalovanému na poskytnutý neb obstaraný úvěr bianco směnky a nepochybil proto odvolací soud, pojav tento vzájemný závazek žalobcův do svého rozsudečného výroku. Dovolání jest však přisvědčiti potud, pokud vytýká, že se neprávem stalo odsouzení žalovaného k poskytování neb obstarávání úvěru pro budoucnost. Podle § 406 c. ř. s. lze odsouditi k plnění, vyjímajíc ku plněni výživného, jen tehdy, když nastala již dospělost v čase vynesení rozsudku. V době, kdy rozsudek prvým soudem byl vynesen (4. června 1930), byl dospělým jen žalobcův nárok na poskytnutí neb obstarání úvěru na dobu od 1, března 1930 do konce března 1931. Mělo proto, pokud jde o žalobní prosbu o plnění, jen v tomto směru býti vyhověno žalobě a musela proto žalobní prosba o plnění, pokud se domáhá poskytnutí neb obstarání úvěru pro budoucnost, býti zamítnuta pro tentokráte.

Citace:

Čís. 11650.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 576-577.