Čís. 11559.

Nedošlo-li o dodávce k usnesení okresního zastupitelstva a ke schválení potřebné úhrady, nemůže se dodatel domáhati na okresu (jako právním nástupci zastupitelského okresu) náhrady s hlediska § 1041 obč. zák.
(Rozh. ze dne 14. dubna 1932, Rv I 1857/30.)
Žalobce domáhal se na okresu vP. v Čechách jako právním nástupci zastupitelského okresu v P. zaplacení za štěrk, dodaný zastupitelskému okresu v P. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Žaloba opírá se o bezdůvodné obohacení podle § 1041 obč. zák. Podle přesvědčení soudu nelze tohoto ustanovení použiti na souzený případ. Žaloba totiž přehlíží směrodatnou skutečnost, že v souzeném případě nejde o právní poměr mezi dvěma soukromými osobami, nýbrž mezi osobou soukromou (žalobcem) a osobou právnickou podle §§ 26, 27 obč. zák. (žalovaný okres v P. jako právní nástupce zastupitelského okresu v P.). I jest při posuzování právního poměru přihlédnouti ku předpisům směřujícím podle § 867 obč. zák. k ochraně tohoto podmětu. Předpisy občanského zákona o obohacení byly pojaty do zákona jen z důvodu slušnosti, kde by neposkytnutí žaloby mělo v zápětí bezdůvodné obohacení druhého. Tohoto důvodu však není, má-li jich býti použito k opodstatnění nároků neplatných podle výslovných zákonných předpisů. Chrání-li zákon obce a okresy předpisem, že nesmí býti usneseno vydání, pro které není zabezpečena úhrada, a prohlašuje-li usnesení o takovémto vydání bez současného zabezpečení úhrady přímo za neplatné, nemůže náklad nebo vydání učiniti za obec (okres) někdo jiný a potom se domáhati z důvodů § 1041 obč. zák. na obci (okresu) peněžité náhrady za dílo provedené o vlastní újmě — i kdyby vrácení díla ve skutečnosti nebylo možné. Usnesení zastupitelského orgánu, jež bylo nutné, by vzešel platný závazek obci (okresu), nelze nahraditi ani zažádáním o kolaudaci ani převzetím díla podle zápisů o kolaudaci. Účelem zákonů chránících řečené právnické osoby jest ochrana jich a jejich hospodářství, což vylučuje, by třetí osoby dosáhly prostředkem § 1041 toho, čemu má býti zabráněno oněmi předpisy. Je-li neplatné usneseni obecního zastupitelstva o zadání díla, nemůže býti nárok na zaplacení dohotoveného, třebas i kolaudovaného a převzatého díla uplatněn ani z důvodu § 1041 obč. zák. (srov. rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 15. března 1928 R I 34/28 čís. 7867). Totéž platí nyní i o hospodaření okresu hledíc k ustanovení § 89 odst. (3) zák. ze dne 14. července 1927, čís. 125 sb. z. a n. Z toho, co shora prokázáno, jest nepochybné, že v souzeném případě nedošlo k usnesení okresního zastupitelstva a že nebyla zároveň schválena i potřebná úhrada. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Po stránce právní a věcné byl spor správně posouzen, když soud, opíraje se o důvody uvedené v rozhodnutí čís. 7867, žalobu zamítl, poněvadž zásady vyslovené tam ohledně obce touž měrou vzhledem k zákonu čís. 125/1927 platí i ohledně zastupitelského okresu. Ostatně z výpovědi svědka Karla V-a zjištěno, že, bylo-li třeba navézti štěrku víc, než bylo zadáno, bylo k tomu třeba schválení okresní správní komise, což i žalobci vzhledem ke znění bodu 12 dražebních podmínek bylo známo. Veškeren dodaný štěrk musel býti přijat a bylo proto věcí žalobce, dodal-li skutečně další množství, jehož zaplacení se žalobou domáhá, by si opatřil přijetí příslušnými orgány a po přijetí žádal zaplacení. Že žalobce dodal další množství přímo na poukaz a za podmínek předepsaných pro toto řízení, ani není tvrzeno, ano i odvolání vychází z předpokladu, že se vybídnutí k další dodávce stalo jen cestmistrem Vladimírem K-em, pokud se týče silničním referentem H-em, takže objednateli byli nanejvýše tito, nikoli žalovaná strana. V souzeném případě k usnesení okresního zastupitelstva a ke schválení potřebné úhrady nedošlo a nemůže se proto žalobce domáhati na žalované straně náhrady s hlediska § 1041 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nesprávné právní posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) vytýká dovolatel napadenému rozsudku v tom směru, že podle jeho názoru neprávem nebylo usouzeno na to, že mu zažalovaná pohledávka přísluší na základě ustanovení § 1041 obč. zák., kteréžto zákonné ustanovení se prý nevztahuje jen na osoby soukromé, nýbrž i na veřejné ústavy, jež právě tak neprávem mohou býti obohaceny jako osoby soukromé. Dovolatel zdůrazňuje, že silniční referent, dav mu nařízení k dodatečné dodávce štěrku podle bodu 12 dražebních podmínek vydaných zastupitelským okresem v P., jednal v mezích svého oprávnění, poněvadž byl oprávněn i bez předchozího schválení okresní správní komise dáti podle potřeby navézti i větší množství štěrku, než bylo příslušným řízením zadáno. Při řešení otázky, zda byla sporná věc napadeným rozsudkem soudu druhé stolice po stránce právní správně posouzena, jsou rozhodná jako podklad jen skutková zjištění soudů nižších stolic, v souzeném případě zvláště zjištění, že se vybídnutí k dodání dalšího množství štěrku stalo jen cestmistrem Vladimírem K-em nebo referentem Františkem H-em, aniž došlo k příslušnému usnesení okresního zastupitelstva a ke schválení potřebné úhrady. Jest proto použití ustanovení § 867 obč. zák., dále ustanovení § 89 odst. (3) zák., ze dne 14. července 1927, čís. 125 sb. z. a n., soudy nižších stolic na tento případ plně opodstatněno a poukazuje se dovolatel na správné důvody napadeného rozsudku, vyhovující ostatně zásadám vytýčeným v rozhodnutí nejvyššího soudu č. 7867 sb. n. s. a nejsou dovolací vývody s to, na tom něco změniti.

Citace:

č. 11559. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 434-436.