Čís. 11666.

Prodej losů na splátky (zákon ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák.).
Předpis § 2 a) zákona ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák., jest porušen, jakmile živnostenský prodej losů (losových podílů) na splátky nebyl omezen jen na prodej určitých losů (losových podílů), nýbrž byl jakýmkoliv způsobem uveden ve spojení s nějakým jiným právním jednáním. Spadá sem i obstaravatelská smlouva, jež byla předpokladem a přípravou pro kupní smlouvu o losech.
(Rozh. ze dne 13. května 1932, Rv I 475/31.)
Žalující firma prodala žalovanému losy na splátky, Žalobě, jíž se domáhala žalobkyně na žalovaném nedoplatku kupní ceny, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: V úvahu přichází zákon čís. 70 z roku 1896 o splátkových obchodech a čís. 90 z roku 1878 o prodeji losů na splátky. Podle názoru odvolacího soudu bylo ustanovení § 2 a) tohoto zákona v souzeném případě porušeno. Toto zákonité ustanovení určuje, že prodej losů na splátky nesmí bytí spojen s jiným právním obchodem. I v prospektech, i v závěrečných dopisech jest uvedeno jako kupní splátky losů 14 splátek, první 1440 Kč a dalších 13 měsíčních splátek po 480 Kč. Na tom nic nemění okolnost, že v prospektu jest uvedeno, že první splátka musí býti zaplacena akvisitéru a že v závěrečných listech při první měsíční splátce poukazuje lehce přehlédnutelné znaménko na lehce přehlédnutelnou poznámku, že tato první splátka slouží ke krytí akvisičních výdajů. Označení kupní ceny ve shora zmíněných 14 měsíčních splátkách v souvislosti se shora zmíněnou poznámkou, která má za účel opět vysvětliti, že první měsíční splátka není kupní splátka, jest skutečně způsobilé v omyl uvésti. Tento postup odporuje podle názoru odvolacího soudu zásadám poctivého styku, poněvadž jest způsobilým, kupitele nechati o skutečné ceně losů v nejasnosti. Tento postup obsahuje i v souzeném případě spojení odměny akvisitéra, který jest jinou osobou než prodavatel losů, tudíž spojení závazku kupitele proti třetí osobě s obchodem o prodeji losů samotným, jelikož odměna ta jest označena jako první kupní splátka, jak výrazu »první měsíční splátka« ve srovnání s dalšími 13 měsíčními splátkami nemůže býti jinak rozuměno. Následkem toho odporuje i obsah prodejových listin, které tvoří potvrzení obchodu podle závěrečného listu, obsahu závěrečných listů, poněvadž v prodejových listinách k první splátce 1440 Kč v kupní ceně nebylo přihlíženo. Jde proto o dva obchody, které shora zmíněným způsobem proti předpisu § 2 a) cit. zák. byly spojeny, což právě zákon z dobrých důvodů zakazuje. Ježto nedodržení tohoto zákonitého předpisu podle § 879 obč. zák. má v zápětí zmatečnost obchodu, bylo žalobní nárok na základě tohoto obchodu uplatňovaný zamítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V napadeném rozsudku bylo na základě zjištěných okolností správně vyloženo, že smlouva o prodeji losů na splátky byla v souzeném případě spojena s jinou smlouvou, učiněnou mezi objednatelem a akvisitérem (obstaravatelem koupě). I dovolatelka sama přiznává, že šlo zřejmě o dva obchody, totiž o smlouvu obstaravatelskou, uzavřenou mezi žalovaným a firmou Jaroslav V., a pak o prodej losů na splátky, uzavřený mezi žalovaným a žalující firmou, ale snaží se dolíčiti, že tyto obchody se různí svým právním základem, že ku prodeji losů na splátky došlo až po určitém časovém období a že tedy tyto dva co do času a co do předmětů rozdílné obchody nelze považovati za obchody spojené ve smyslu § 2 a) zákona ze dne 30. června 1878, čís. 90 ř. zák. jest tedy především uvažovati, jaký význam má předpis § 2 a) zákona čís. 90/1878 ř. z. Podle § 2 uvedeného zákona jest živnostenský prodej losů nebo losových podílů na splátky dovolen jen majitelům protokolovaných firem a jen za podmínek stanovených v § 2 a) a b) téhož zákona. V odstavci a) § 2 jest ustanoveno, že takový splátkový prodej nesmí býti přiveden ve spojení se žádným jiným právním jednáním, že se tudíž musí omeziti jen na prodej určitých losů nebo losových podílů, účelem tohoto zákonného předpisu jest ochrana kupujících před vykořistěním při koupi losů na splátky. Zákon tu nečiní rozdílu, bylo-li právní jednání spojené s prodejem losů na splátky uzavřeno mezi týmiž nebo jinými osobami, ani byla-li mezi prodejem losů a jiným právním jednáním také souvislost časová čili nic, a jest zmíněný zákonný předpis porušen, jakmile živnostenský prodej losů (losových podílů) na splátky nebyl omezen jediné na prodej určitých losů (losových podílů), nýbrž byl jakýmkoli způsobem uveden ve spojení s nějakým jiným právním jednáním. Za takové jiné právní jednání jest považovati i smlouvu, kterou žalovaný uzavřel s akvisitérskou firmou Jaroslav V. a podle které se zavázal zaplatiti této firmě dvakrát po 1440 Kč za to, že mu obstará bankovní podnik, který mu pak losy za ujednaných podmínek prodá. Tato obstaravatelská smlouva byla předpokladem a přípravou pro smlouvu kupní, neboť žalující firma ji uzavřela právě na základě toho, že jí Jaroslav V. předal uzávěrku žalovaného k vyřízení. Že byly obě smlouvy ve spojení, plyne jasně z prospektu i ze závěrečného listu, kde se mluví o koupi losů na měsíční splátky, a to jak za první splátku 1.440 Kč pro akvisitéra, tak i za dalších 13 měsíčních splátek po 480 Kč pro bankovní podnik, který závěrečný list vyřídí. Smlouva s akvisitérem byla integrující součástí smlouvy o prodeji losů, protože i první splátka byla ujednána na koupi losů. Jde tedy skutečně o takové spojení dvou obchodů, jaké není podle § 2 a) zákona čís. 90/1878 ř. z. dovoleno. Toto spojení dvou obchodů vede nepochybně i k poškození kupujícího, jenž kromě kupní ceny za losy má platiti ještě poměrně zhačnou částku za pouhé obstarání prodeje losů na splátky, ač losy nebo podíly losů mohou a podle § 4 zákona čís. 90/1878 ř. zák. také mají býti prodávány na splátky přímo u oprávněné prodejny losů. Dovolatelka brojí dále proti názoru odvolacího soudu, že porušení předpisu § 2 a) zákona čís. 90/1878 ř. z. má za následek »zmatečnost« (nicotnost) obchodu podle § 879 obč. zák. Názor soudu odvolacího se ovšem plně nesrovnává s judikaturou nejvyššího soudu, která se ustálila na tom, že porušení předpisů § 2 zákona čís. 90/1878 ř. z. má v zápětí, že na takovou smlouvu není vázána žádná smluvní strana, že nemůže žalovati na její splnění a že tudíž je taková smlouva pro obě strany nezávazná a v širším smyslu slova neplatná (viz rozhodnutí čís. 8252, 9560, 9561, 9798, 11044 sb. n. s.). Leč i to úplně stačí k zamítnutí žalobního nároku na plnění ze smlouvy, jež byla pro obě strany nezávazná.

Citace:

Čís. 11666.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 609-612.