Čís. 11314.
Byla-li učební smlouva neplatná, an zaměstnavatel nebyl vůbec oprávněn učiti určitému řemeslu, nebyla platná ani v části, podle níž měl učeň pracovati zadarmo, a jest učeň oprávněn domáhati se na zaměstnavateli odměny.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1932, R II 392/31.)
Žalobce byl přijat žalovaným do učení na tři roky. Po vystoupení žalobce z učení vyšlo na jevo, že učební smlouva byla neplatná, an žalovaný vůbec nebyl oprávněn učiti řemeslu, o něž šlo. Žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení odměny za služby po učební dobu, procesní soud prvé stolice zamítl v podstatě proto, že byla ujednána bezplatnost práce. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by vyčkaje pravomoci, věc znovu projednal a rozhodl. Důvody: S názorem prvého soudu nelze souhlasiti, ježto pří neplatné smlouvě nelze uznati na platnost jednotlivé její části. Bezplatnost učednické práce byla ujednána v předpokladu, že dojde ke splnění smlouvy a že žalobce po vypršení učební doby bude moci obdržeti výučný list, k čemuž nemohlo dojiti při neplatnosti smlouvy. Je proto nárok podle §§ 877, 1435 obč. zák. odůvodněn a bude zapotřebí zjistiti, do jaké míry výše nároků žalovaného jest po právu.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení přiměřené odměny za práce, jež pro něho vykonal, byv jím přijat do učení řemeslu. Jest nesporné, že učební smlouva, o kterou šlo, byla neplatná z věcného důvodu, an žalovaný nebyl vůbec oprávněn vyučovati miechanickému řemeslu. Úmluva o bezplatností, o kterou prvý soud opřel svůj rozsudek, se týkala jen smlouvy o vyučení řemeslu, ale, byla-li tato základní Smlouva neplatná, nemůže platití ani její součást, že žalobce jako učeň měl pracovali u žalovaného zadarmo, neboť nebyl splněn jeji podstatný předpoklad, že si žalobce získá svou učňovskou prací průkaz způsobilosti k budoucímu provozování živnosti. Byla-li smlouva stran od původu neplatná z důvodů věcných a vinou žalovaného, jest uvážiti, jaké právní důsledky z toho plynou pro obě strany. Ve smyslu §§ 877 a 934 obč. zák. má při zrušení smlouvy býti uvedeno vše do předešlého stavu a podle § 921 obč. zák. jest při jednostranném ustoupení od smlouvy dbáti toho, by žádná strana neměla zisk ze škody strany druhé. by se na její úkor neobohatíla. Ve smyslu těchto zásad jest řešití věc i pří neplatnosti smlouvy, pokud zákon nestanoví něco jiného, na příklad v § 1174 obč. zák., ale o výjimečný případ toho druhu tu nejde. V souzeném případě není možné, aby vše bylo uvedeno do předešlého stavu, neboť práce, které žalobce vykonal — jak tvrdí — ve službách žalovaného, nelze vrátiti a žalovanému není možné, by napravil skutečnost, že žalobce nedosáhl výučního listu, ač byl jako učeň zaměstnán. Pro posouzení žalobního nároku záleží tedy na tom, zdali a pokud byl žalobce konáním neplacených služeb pro žalovaného nespravedlivě zkrácen, a na druhé straně, zdali a pokud se žalovaný na úkor žalobcův obohatil výkonem jeho služeb.