— Čís. 11539 —
Čís. 11539.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
§ 11 zák. předpokládá možnost záměny zvláštního zevnějšího zařízení (obalu) bez ohledu k tomu, zda záměnou zboží vzejde materielní škoda. Otázka zaměnitelnosti jest otázkou právní, jejíž zodpovědění nezávisí na tom, zda k záměně skutečně dochází. Jest zkoumati, zda obal jest pro podnik firmy příznačný. O příznačnosti rozhoduje mínění v kruzích zákaznických, nikoliv v kruzích výrobních. Je-li obal výrobků firmy v kruzích zákaznických tak zaveden a znám, že jsou jím její výrobky na rozdíl ode všech ostatních charakterisovány a individualisovány, jest každé napodobení obalu stíhatelné, bez ohledu k tomu, zda a jak dlouho konkurenční závod svého vlastního obalu používá.
Poškození požadované v § 1 zák. není vyčerpáno jen škodou, již soutěžitel utrpí tím, že se v drobném prodeji prodá místo jeho zboží zboží konkurentovo. Napodobení konkurenčního obalu jinou firmou již — Čís. 11539 —
370
používaného k soutěži není srovnatelné s dobrými mravy soutěže. Poškození soutěžitelovo může býti v tom, že se zneužíváními cizí myšlenky, cizího nápadu, cizí práce a cizího do jich realisace investováno nákladu ohrožuje a podkopává soutěžitelská jeho posice a znehodnocuje jeho soutěžitelský náskok, jehož svou pílí i finančními obětmi nabyl, byť i nehrozilo bezprostřední nebezpečí skutečné záměny zboží.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1932, R I 75/32.)
Žalobu firmy Jindřicha Francka synové proti firmě T. Giintherová, nejstarší česká továrna, na kávové náhražky a fíkovou kávu, by bylo uznáno právem, že žalovaná jest povinna zdržeti se dalšího užívání etiket, vykazujících na červeném podkladu ve stříbrně barvě provedené nápisy »Guntherová přísada ke kávě nebo Giintheťs Cafee-Zusatz« a vyobrazení kávového mlýnku, jichž ostatní nápisy provedeny jsou barvou černou, a odstraniti tyto etikety ze zbývající ještě zásoby svého zboží, procesní soud prvé stolice zamítl. Důvody: Žaloba opírá se o ustanovení § 11 odst. (3) a § 1 zák. ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n., ana se žalovaná strana dostala v hospodářském styku v rozpor s dobrými mravy soutěže, jednáním způsobilým poškoditi žalující stranu, použivši zvláštního označení žalující strany na obalu zboží takovým způsobem, že z toho může vzejítí v zákaznickém' smyslu záměna se jménem, firmou nebo se zvláštním označením závodu užívaným již po právu žalující stranou. Nesporno, že žalující strana používá k balení svého výrobku pravé Franckové přísady ke kávě červeného obalu s vyobrazením kávového mlýnku ve stříbrné barvě, ochranné to známky žalující strany, a v téže barvě provedeno firemní jméno »Franck« a že strana žalovaná rovněž balí svůj výrobek »Guntherovu: přísadu ke kávě« do červeného obalu a ochranné známky kávového mlýnku s trpaslíkem, ale v barvě chamoi, nikoliv ve stříbrném tisku. Z toho dovozuje žalující strana, že používání červeného balícího papíru žalovanou stranou ve spojení s barvou černou a stříbrnou a s kávovým mlýnkem ve spojení s grafickou úpravou zavedenou stranou žalující, zakládá důvod projednávané žaloby, směřující k zamezení používání tohoto balení žalovanou stranou. Ze srovnání etiket strany žalující a žalované, jichž používají jako zevnějšího zařízení podniku nebo závodu při úpravě obalu cikorky jimi vyrobené, a to při »přísadě ke kávě«, zjišťuje soud, že obě strany používají stejného obalu barvy červené a jako ochranné známky kávového' mlýnku, že však žalující strana má kávový mlýnek barvy stříbrné, menšího rozsahu, kdežto strana žalovaná že používá kávového mlýnku rozsahu většího s trpaslíkem barvy chamoi. Tisk ostatní jest při označení na obou etiketách černý. Soud zjišťuje, že nynějšího balení používá žalovaná strana od roku 1928 na základě ujednání stran ze dne 18. října 1928 a že strana žalující používala již dříve, než žalovaná strana, balení barvy červené, černé a stříbrné. Jde o to, zda zařízení (úprava obalu), barvy, používané nyní žalovanou stranou, jest způsobilé odlišovati a jest uznávané za příznačné pro podnik žalující strany. — Čís. 11539 —
371
Podle posudku znalců a podle názoru soudu však barva obalu a značky necharakterisuje a neindividualisuje určitý podnik, stranu žalující, a neslouží k jeho rozlišování, neboť znalci souhlasně seznali, že konsument žádá v obchodě vždy kávové zboží Slovy »Dejte mi Franckovku, Kolínskou Guntrovku atd.« a že nikdy nežádá zboží dle etikety nebo ochranné známky nebo balení. Konsument nežádá toto zboží podle charakteristických součástí »cikorku s kávovým mlýnkem, cikorku se stříbrným nápisem a podob.«. Znalci vyslovili, že je vyloučeno, by při dnešním balení cikorky v kulatém tvaru zákazník dostal; výrobek jiné firmy, než který žádá, a že rozhoduje jméno výrobce, nikoliv značka a balení. Barva stříbrná není příznačná pro určitý podnik nebo závod pro druh zboží, o který jde a ani pro konsumenta. Obchodník ani konsument se nevšímají, zda na balení jest nápis stříbrný či chamoi. Na základě toho dospěl soud ku přesvědčení, že tu není zaměnitelné značky (zařízení) a použití barvy o sobě nestačí, by u obecenstva dalo vznik představě o jiném podniku, ana na obalu zřejmě jest. vyznačena firma žalované strany Günther a není tu způsobilosti nebezpečí záměny zboží. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl. Důvody: Žaloba opřena jest o §§ 1 a 11 odst. (3) zák. o nekalé soutěži. § 11 v odst. (3) předpokládá příznačnost obalu žalující strany, pro nějž se dovolává ochrany, jakožto pro její podnik příznačného zvláštního zevnějšího zařízení a možnost jeho záměny s pozastaveným obalem strany žalované. § 1 předpokládá soutěžitelSkou nemorálnost při jednání strany žalované a způsobilost tohoto jednání, poškoditi stranu žalující. Soud prvé stolice obmezil se na zkoumání otázky zaměnitelnosti obou obalů, o něž v tomto sporu jde, vycházeje patrně z názoru, že tato případná zaměnitelnost jest rozhodující pro úspěch žaloby i ve smyslu § 11, i ve smyslu § 1 zákona o nekalé soutěži, a, dospěv na základě znaleckého posudku ku přesvědčení, že,tu není nebezpečí záměny zboží, žalobu zamítl. Soud prvé stolice přehlédl především, že § 11 zákona předpokládá možnost záměny onoho zvláštního zevnějšího zařízení, v souzeném případě obou obalů, bez ohledu k tomu, zda ze záměny zboží vzejde materielní škoda, dále, že otázka zaměnitelnosti jest otázkou po výtce právní, jejíž zodpovědění nezávisí na tom, zda ke záměně skutečně dochází (viz slovo »může« v § 11), dále, že z výpovědi znalců, že konsumenti žádají jen zboží podle výrobního označení, neberouce zřetel na barvu obalu a ochranné známky, nelze beze všeho vyvoditi ještě závěr, že záměna nebyla by vůbec možná, na příklad, když obchodník kupujícímu přes jeho žádost podstrčí podobné zboží jiné, obzvláště, jde-li o kupce negramotného, nebo krátkozrakého a pod., a posléze, že poškození v § 1 zákona požadované není vyčerpáno jen škodou, kterou soutěžitel utrpí tím, že v drobném prodeji prodá se místo jeho zboží zboží konkurentovo. Odvolací soud, i když připustí správnost znalecké výpovědi, že se konsument při koupi cikorky řídí jménem výrobce, nikoli značkou a balením, má za to, že oba obaly, o něž jde, vzhledem na kombinaci barev, podobnost ochranné značky a grafické úpravy aspoň abstraktně a teoreticky — Čís. 11539 —
372
při zběžném prohlédnutí průměrným kupujícím s prostředními pozorovacími schopnostmi jsou zaměnitelné, obzvláště při stejné jinak velikosti, tvaru a váze, a že tudíž právní názor prvého soudu v tomto směru není správný. Je dále zkoumati, zda obal žalující strany je pro její podnik příznačný. Touto otázkou se soud prvé stolice v napadeném rozsudku vůbec nezabýval, přes to, že o tom' znalce, a to správně nikoli z oboru výroby, vyslýchal, neboť podle zákona o tom rozhoduje mínění v kruzích zákaznických, nikoli výrobních. To, co o tom znalci řekli, ovšem nepostačuje, neboť praví-li, že barva stříbrná není příznačnou pro určitý podnik a že barva stříbrná podnik žalující strany nikterak necharakterisuje a neindividualisuje, není tím nijak zodpovězena otázka příznačnosti obalu žalující strany, ježto obal ten nesestává jen ze stříbrné barvy, a jde o to, zda její obal v celkové své úpravě jest v kruzích zákaznických tak zaveden a znám, že jím její výrobky jsou na rozdíl ode všech ostatních charakterisovány a individualisovány, neboť pak právě každé jeho napodobování jest podle § 11 cit. zák. stíhatelné bez ohledu k tomu, zda a jak dlouho konkurenční závod svého vlastního obalu používá. Nebude-li tvrzená příznačnost prokázána, bude třeba zkoumati sporný případ ještě i s hlediska § 1 cit. zák. V tom ohledu okolnost vyplývající z přílohy B, že žalující strana svého obalu v nynější úpravě používala" již v roce 1924, a zjištění prvého isoudu, že ho používala dříve, než strana žalovaná, a že tato svého nyní pozastaveného balení používá teprve od roku 1928, bude míti zajisté význam, neboť napodobení konkurenčního obalu jinou firmou již používaného k vůli soutěži jistě nelze shledávati srovnatelným' s dobrými mravy soutěže. Co se týče otázky, zda je takovéto jednání způsobilé soutěžitele poškoditi, nehledíc k tomu, co v tom ohledu bylo již shora uvedeno o možnosti zaměnitelnosti zboží a tím poškození příslušného výrobce i přes to, že podle znaleckého posudku žádají konsumenti z pravidla zboží bez ohledu na obal, jest upozorniti na to, že poškození soutěžitele může pozůstávat! v tom, že se podobným zneužíváním cizí myšlenky, cizího nápadu, cizí práce a cizího do jich realisace investovaného nákladu ohrožuje a podkopává soutěžitelská jeho posice a znehodnocuje jeho soutěžitelský náskok, kterého svou pílí a i s finančními obětmi nabyl, byť i nehrozilo bezprostřední nebezpečí skutečné záměně zboží. Na všecky tyto okolnosti soud prvé stolice zřetel nevzal, řízení zůstalo proto kusé ve smyslu § 496 čís. 2 a 3 c. ř. s. a bylo proto odvolání jako odůvodněnému vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a potřebné doplnění naříditi.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekursu, jenž se domáhá zrušení napadeného usnesení, nelze přiznati oprávnění, neboť jest přisvědčiti odvolacímu soudu, že řízení zůstalo kusým ve směrech jím naznačených, a poukazuje se stěžovatelka v tomto směru na správné odůvodnění napadeného usnesení. Soud prvé stolice se zabýval jen otázkou, zda stříbrná barva jest příznačná pro podnik žalobkyně, nikoliv však rozhodnou otázkou, zda sporné balení platí za příznačné pro podnik žalobkyně v zákaznických kruzích (§ 11 čís. 3 zákona o nekalé soutěži). Přisvědčiti lze ovšem rekurentce, že jednání zůstalo i proto vadné, že se soudy nižších stolic vůbec nezabývaly s její námitkou, že věc byla mezi stranami smírně urovnána dohodou ze dne 18. října 1928. Bude proto třeba, by se soud první stolice také především zabýval s touto námitkou, neboť byla-li sporná věc skutečně urovnána oním způsobem, mohla by se žalobkyně domáhati jen splnění tohoto ujednání. Že žalobní prosba obsahuje i označení stříbrné barvy, nevadí, bude-li zjištěno, že barva chamois jest jen odstínem stříbrné barvy, jak žalobkyně tvrdí. Okolnost, že stěžovatelka má registrovanou ochrannou známku s kávovým mlýnkem, jest pro řešení tohoto sporu nerozhodná, jakž vyplývá z rozh. sb. n. s. č. 8856.