Čís. 12605.

K účtování útrat v dovolacím řízení nestačí poukaz na normální sazby (tarif).
(Rozh. ze dne 12. května 1933, Rv II 96/33/2.)
Co do předchozího děje se poukazuje na čís. sb. 12439. Návrh žalobkyně na opravu rozsudku dovolacího soudu Nejvyšší soud zamítl.
Důvody:
Podle § 419 c. ř. s. může soud, jenž vynesl rozsudek, kdykoliv opraviti chyby v psaní nebo v počtech nebo jiné patrné nesprávnosti v rozsudku nebo v jeho vyhotoveních. O žádný takovýto případ nejde v dovolacím rozsudku ze dne 10. března 1933 č. j. Rv II 96/33. Dovolací soud v něm nepřisoudil žalobkyni útraty dovolací odpovědi proto, že je neúčtovala, nýbrž jen v dovolací odpovědi poukázala na tarif. Poukaz takový bez specifikace útrat je podle § 54 c. ř. s. nedostačující k přísudku útrat, poněvadž pro dovolací řízení nejsou stanoveny pevné sazby útratové. Uvádí-li nyní žalobkyně, majíc patrně na mysli ustanovení § 18 vládního nařízení ze dne 3. května 1923 č. 95 sb. z. a n., že nebylo jí třeba předkládati seznam útrat, když včas poukázala na normální sazby u soudu vyložené, jest ji opětně odkázati na to, že pro dovolací soud nejsou normální sazby vyloženy, a že přehlíží, že odměny podle normálních sazeb se vztahují na úkony a výdaje v jednoduchých a často se opakujících věcech, což v rozhodnutém případu nebylo. Z návrhů na přisouzení útrat podle tarifu nebylo lze vyčísti, že se navrhovatel chce spokojit s částkou 525 Kč, která by mu, jak nyní tvrdí, podle sazby advokátní byla příslušela prostě za sepsání dovolací odpovědi. Pro nedostatek zákonných podmínek § 419 c. ř. s. bylo zamítnouti návrh na opravu dovolacího rozsudku.

Citace:

Čís. 12605.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 645-645.