Čís. 12569.

Bylo-li usnesení exekučního soudu, zamítající návrh vymáhajících věřitelů na zpeněžení zabavené živnosti povinného vnucenou správou, k rekursu jednoho z vymáhajících věřitelů změněno a tomuto věřiteli povolena vnucená správa, nelze z toho vyvozovati, že měla býti povolena i jinému věřiteli, jenž nechal proti sobě vejíti v právní moc zamítací usnesení exekučního soudu.
(Rozh. ze dne 4. května 1933, R I 1004/32.) Všeobecné nemocenské pojišťovně byla povolena exekuce zabavením živnosti povinného. Návrh této vymáhající věřitelky, by bylo povoleno zpeněžení živnosti povinného vnucenou správou, soud prvé stolice usnesením ze dne 18. ledna 1932 zamítl. K rekursu jiné vymáhající věřitelky, firmy O., rekursní soud povolil této firmě exekuci vnucenou správou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Všeobecné nemocenské pojišťovny.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Stěžovatelce byla povolena usnesením ze dne 24. září 1931 č. j. E XII 4914/31-1 exekuce zabavením živností povinného s dodatkem, že o zpeněžení bude rozhodnuto dodatečně. Nedopatřením soudní kanceláře nebyl tento dodatek pojat do usnesení, což však stěžovatelka musila seznati již z toho, že byl ustanoven rok k výslechu účastníků o návrhu na zpeněžení na den 13. října 1931, kterého roku se též stěžovatelka zúčastnila. Usnesením exekučního soudu ze dne 18. ledna 1932 E XII 4914, 2889, byl potom zamítnut návrh stěžovatelky na zpeněžení živnosti povinného vnucenou správou. Toto usnesení nebylo stěžovatelkou napadeno a nabylo vůči ní právní moci. Tím jest vyvráceno tvrzení stěžovatelčino, že má pravoplatně povolenu vnucenou správu živnosti povinného. Z okolnosti, že uvedené usnesení exekučního soudu bylo k rekursu jiného vymáhajícího věřitele, firmy O., změněno usnesením rekursního soudu ze dne 23. března 1932 a této firmě byla povolena vnucená správa, nelze vyvozovati, že měla býti povolena vnucená správa také stěžovatelce, když tato nechala proti sobě vejíti v právní moc zamítací usnesení exekučního soudu. Otázku, jaký osud by měl případný návrh stěžovatelčin na zpeněžení živnosti povinného propachtováním, netřeba řešiti při vyřizování tohoto dovolacího rekursu.

Citace:

č. 12569. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 587-588.