Čís. 12576.

Dal-li pronajímatel mimosoudní výpověď, jež se stala pravoplatnou a jest i exekučním titulem podle § 1 čís. 18 ex. ř., nemůže o povinnosti k vyklizení téhož nájemního předmětu v témže terminu vésti spor o vyklizení. Ustanovení § 567, čtvrtý odstavec, c. ř. s., připouštějící vyklizovací žalobu vedle výpovědi se nevztahuje na případy pravoplatně již vyřízené.
(Rozh. ze dne 4. května 1933, Rv I 720/33.)
Žalující pronajímatel dal žalovanému nájemci písemnou mimosoudní výpověď z bytu ke dni 14. ledna 1933, již vzal žalovaný písemně na vědomí a k témuž dni sám vypověděl byt. Žalobu pronajímatele proti nájemci o vyklizení bytu k 14. lednu 1933 procesní soud prvé stolice pro tentokráte zamítl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a odmítl žalobu.
Důvody:
Není o tom sporu, že žalobce dal žalovanému mimosoudní písemnou výpověď, žalovaný ji vzal písemně na vědomí, a k témuž termínu sám vypověděl byt, o který jde. Byly tedy splněny všecky náležitosti § 565 odstavec třetí a čtvrtý c. ř. s. Námitka dovolání, že podpisy na dotyčných listinách měly býti notářsky ověřeny, je lichá, neboť podle § 294 c. ř. s. jest ověření vyžadováno jen při znamení ruky, nikoli při obyčejných podpisech. Ježto proti náležité a řádně prokázané mimosoudní výpovědi, která podle § 565 třetí odstavec c. ř. s. nabyla účinku výpovědí soudní, nebyly podány námitky podle § 566 c. ř. s., stala se, tato výpověď pravoplatnou a tvoří též exekuční titul podle § 1 čís. 18 ex. ř. Tím bylo pravoplatně rozhodnuto, že žalovaný jest povinen vykliditi najatý byt, a nelze proto o povinnosti k vyklizení téhož bytu v témže terminu vésti spor. § 567 odstavec čtvrtý c. ř. s., který připouští podání vyklizovací žaloby vedle výpovědi, nemůže podle povahy věci býti vztahován na případy pravoplatně již vyřízené. Bylo tudíž postupovati z úřední moci podle §§ 240 třetí odstavec, § 261 pátý odstavec, § 475 třetí odstavec, § 478 prvý odstavec, § 513 c. ř. s. a uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 12576. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 598-598.