Čís. 12628.

Uložení jistoty k zajištění uspokojení vymáhajícího věřitele při odložení exekuce na movitosti nevadí, že vymáhaná pohledávka jest knihovně zajištěna na nemovitostech dlužníka.
(Rozh. ze dne 20. května 1933, R II 138/33.)
Exekuci na movitosti, vedenou Úrazovou pojišťovnou dělnickou k vydobyti nedoplatků, odložil soud prvé stolice k návrhu dlužníka až do pravoplatného vyřízení námitek podaných dlužníkem proti vymáhanému nároku aniž učinil povolení odkladu závislé na tom, by povinná strana zřídila jistotu. K upuštění od uložení jistoty uvedl soud prvé stolice, že knihovní zápis zástavního práva pro nedoplatky, pro něž se vede exekuce na movitosti, na nemovitostech povinné strany, které prý mají velikou hodnotu, v dobrém pořadí zabezpečuje vymáhající stranu dostatečně před možnou škodou. Rekursní soud učinil k rekursu vymáhající věřitelky povolení odkladu exekuce závislým na složení jistoty dlužníkem. Důvody: Pro přesvědčení, že nemovitosti, na nichž jest zjištěn vymáhaný nárok, mají velkou cenu, není v exekučních spisech opory, neboť v této exekuční věci, jejímž předmětem jest exekuce mobilární, k odhadu nemovitostí vůbec nedošlo. Nelze proto na tomto přesvědčení, jímž se soud prvé stolice ocitá v rozporu se spisy, založiti rozhodnutí o zbytečnosti jistoty. Neudržitelný jest i úsudek soudu prvé stolice, že pohledávka vymáhající strany jest knihovně zapsána »v dobrém pořadí«. Soud prvé stolice si patrně neuvědomil, že pohledávce vymáhající strany předchází privilegovaná knihovní pohledávka československého státu v částce 44000 Kč a vzhledem k nezjištěné odhadní ceně zatížených nemovitostí povinné strany není nijak jisto, že při jejich dražbě dojde vůbec na uspokojení pohledávky vymáhající strany. Po vyvrácení důvodů, které přiměly soud prvé stolice k upuštění od zřízení jistoty, nezbývá rekursnímu soudu než by samostatně uvažoval o tom, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro zřízení jistoty. Pohledávka vymáhající strany požívá přednostního pořadí. Než u starších, nejvýše však tříletých nedoplatků, počítajíc nazpět od doby exekučního prodeje (udělení příklepu) zástavního předmětu, jest toto přednostní zástavní právo vázáno podmínkou, že byl nedoplatek knihovně zajištěn nejdéle do dvou let po splatnosti (§ 265 zákona čís. 76 ex 1927). Přihlíží-li se k tomuto zákonnému ustanovení, dále k obecně známému poklesu cen nemovitostí a posléze k pravděpodobně déle trvajícímu administrativnímu řízení, nelze rozptýliti obavu vymáhající strany, že knihovní zápis její pohledávky na nedoplatcích nezaručuje jí uspokojení. Při zájmu provedeném v této exekuční věci byly zabaveny cihly, dva kočáry a osobní auto v přibližné ceně 68000 Kč. Zabavené věci byly ponechány v držbě povinné strany. Odkladem exekuce jest realisace znemožněna a nelze odhadnouti, kdy k ní vzhledem k zahájenému administrativnímu řízení dojde. Dlouhotrvající úschovou a možným užíváním části zabavených předmětů (kočárů, auta) pozbudou tyto věci na ceně. Mimo to nastane určitě ztráta na jejich ceně i následkem notorického poklesu celé soustavy hospodářských čísel. Z toho vyplývá, že odkladem exekuce jest uspokojení vymáhající strany alespoň částečně ohroženo. Bylo proto podle § 44 druhý odstavec ex. ř. povolený odklad exekuce učiniti závislým na zřízení jistoty.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Otázku, zda vymáhaná pohledávka jest či není kryta tím, že jest knihovně zajištěna na nemovitostech povinného, není třeba řešiti při rozhodování o nutnosti zřízení jistoty podle § 44 druhý odstavec ex. ř., neboť zde rozhoduje jedině, zda odklad exekuce může ohroziti uspokojení vymáhajícího věřitele. Správně doličuje rekursní soud, že v souzeném případě jest vymáhající věřitelka podle stavu věci odkladem exekuce ve svém nároku na uspokojení ze zavedené mobilární exekuce následkem hrozícího znehodnocení zabavených svršků ohrožena, stěžovatel dotyčné důvody rekursního soudu ani nenapadá. Toto ohrožení nelze uznati za odstraněné tím, že vymáhaná pohledávka jest zajištěna zástavním právem na nemovitostech povinné, neboť složením jistoty má býti zajištěno rychlé a snadné uspokojení vymáhajícího věřitele, kdežto knihovní zástavní právo vede jen zdlouhavým způsobem k uspokojení věřitele, a zákon jen výjimečně připouští, by byla jistota opatřena hypotekou (§§ 56 druhý odstavec c. ř. s. a 78 ex. ř.).

Citace:

Čís. 12628.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 686-687.