Čís. 12383.

Splátkové obchody (zákon ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák.). Při splátkových obchodech nenastává ztráta lhůt a dospělost celého nedoplatku kupní ceny o sobě (automaticky) tím, že kupující jest v prodlení aspoň se dvěma splátkami bezprostředně za sebou následujícími, nýbrž nastane teprve tím, že prodatel toto své právo vykoná.
Nevykoná-li prodatel vyhražené právo ztráty lhůt a sečká-li dále, nastane dospělost celého nedoplatku kupní ceny až po uplynutí všech ujednaných lhůt a od té doby počne běžeti také promlčecí lhůta podle § 1486 čís. 1 obč. zák.
(Rozh. ze dne 23. února 1933, Rv I 1337/31.)
Žalovaný koupil od žalobce v červnu 1926 motorové kolo za 22700 Kč a splatil na kupní cenu 10000 Kč. Zbytek kupni ceny byl splatný v měsíčnich lhůtách po 500 Kč. Žalovaný zapravil jen jedinou měsíčni splátku, a to dne 3. srpna 1926. Proti žalobě o zaplaceni celé kupní ceny, zadané na soudě dne 24. ledna 1930, namítl žalovaný mimo jiné promlčeni, jež prý počalo běžeti posledním placením, takže se zažalovaný nárok promlčel v srpnu 1929. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Žalovaný namítá promlčeni žalobního nároku, poněvadž jde o obchod, u něhož smluvena byla ztráta lhůt při neplaceni dvou lhůt, a poněvadž tyto dvě lhůty nebyly zaplaceny a poslední lhůta byla zaplacena dne 3. srpna 1926, stal se celý zbytek ztrátou lhůt splatným najednou, počínajíc měsícem říjnem 1926 a následkem toho jest žalobní nárok promlčen, poněvadž žaloba byla podána dne 24. ledna 1930. Avšak tato úvaha není správná. Jest sice pravda, že podle § 3 zákona ze dne 27. dubna 1896, čis. 70 ř. zák. může nastati při neplaceni dvou lhůt ztráta lhůt, avšak tato ztráta lhůt nenastává automaticky, když ty dvě lhůty zaplaceny nebyly, nýbrž nastupuje teprve tehdy, když oprávněný o ni požádá, poněvadž výkon toho právě vykonati nemusí, nýbrž může. Nastane tedy splatnost teprve, když oprávněný tohoto svého práva použije a ztrátu lhůt uplatňuje. V souzeném případě uplatnil žalobce své právo teprve žalobou, nemohlo tudíž nastati ještě promlčeni, ana žaloba byla podána dnem 24. ledna 1930.
Nejvyšší soud nevyhověl dovoláni, mimo jiné z těchto
důvodů:
Po právní stránce byla věc odvolacím soudem posouzena správně a dovolaci důvod podle § 503 čís. 4 c. ř. s. neni opodstatněn. Mylný jest dovolatelův názor, že zažalovaná pohledávka zanikla promlčením, ježto tříletá promlčecí lhůta počala běžeti již od doby, kdy žalovaný nedodržel druhou a třetí měsični splátku po 500 Kč. Tříletá promlčecí lhůta podle § 1486 čís. 1 obč. zák. se počiná dnem splatnosti pohledávky za dodané věci. V souzeném případě šlo o obchod splátkový podle zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., a není sporné, že koupě motocyklu byla ujednána v červnu 1926 a že nedoplatek kupní ceny 12700 Kč s připočtením 12% úroků z prodlení měl bytí zapraven v měsíčních splátkách po 500 Kč od června 1926. Ustanovení § 3 zákona čís. 70/1896 ř. z. poskytuje sice prodavateli možnost, by za stanovených tam předpokladů uplatnil výhradu ztráty lhůt, ale ztráta lhůt a tudíž splatnost celého nedoplatku kupní ceny nenastává již sama o sobě (automaticky) tím, že kupující jest v prodlení aspoň se dvěma splátkami bezprostředně za sebou následujícími, nýbrž nastane teprve tím, že prodavatel toto své právo vykoná. Vyplývá to jasně ze slov zákona »může vykonali toto právo...«. Nevykoná-li prodavatel vyhražené právo ztráty lhůt a sečkává-li dále, nastane splatnost celého nedoplatku kupní ceny až po uplynutí všech ujednaných lhůt a od té doby počne běžeti také promlčecí lhůta podle § 1486 čís. 1 obč. zák. Posuzuje-li se věc s tohoto hlediska, jest nepochybné, že v době podání žaloby — to jest dne 24. ledna 1930 — tříletá lhůta promlčecí ještě neuplynula.

Citace:

č. 12383. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 276-277.