Čís. 12472.
Rozhoduje o návrhu na zrušeni exekuce na užitky nemovitosti, ježto na ni jest vedena exekuce vnucenou správou, mohl exekuční soud přihližeti k tomu, že exekuce vnucenou správou byla v době rozhodnutí o návrhu na zrušení exekuce již právoplatně zrušena.
(Rozh. ze dne 25. března 1933, R II 32/33.)
Dlužník navrhl zrušení exekuce vedené na pohledávky nájemného, ježto jest na nemovitosti vedena exekuce vnucenou správou. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud exekuci zrušil. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Exekuce, jejíhož zrušení se povinní domáhají, byla sice právoplatně povolena proti předpisu § 103 prvý odstavec ex. ř., než v době podání návrhu na zrušení této exekuce byla vnucená správa nemovitostí, která znemožňovala vedení exekuce na užitky těchto nemovitostí jiným způsobem než vnucenou správou, již právoplatně zrušena. Právem přihlížel exekuční soud rozhoduje o návrhu na zrušení exekuce k nynějšímu stavu věci bez ohledu na to, že předcházející povolení této exekuce bylo protizákonné, neboť nešlo o nezhojitelnou zmatečnost, ježto předpisem § 103 prvý odstavec ex. ř. má býti chráněn vnucený správce proti zásahům dlužníka a třetích osob, pokud jde o výtěžky nemovi- — čís. 12473 —
405
tostí, jež jsou ve vnucené správě (§ 99 odstavec prvý, 109 ex. ř. zpr. výb. str. 22 mat. II str. 27). Zrušením vnucené správy toto ohrožení vnuceného správce pominulo.