Čís. 12391.

Zákon ze dne 9. srpna 1908, čís. 162 ř. zák., se nevztahuje na pouliční automobilovou stříkačku, jež neslouží k dopravě osob nebo věcí.
(Rozh. ze dne 24. února 1933, Rv I 1858/31.)
Žalobce tvrdil v žalobě, že, jeda se svým povozem ve městě, byl předjet městským stříkacím autem, jež nezastavilo stříkající proudy, čímž se kůň žalobcův splašil, rozbil vůz a se poranil. Žalobu o náhradu škody proti obci a jejím zřízencům opíral žalobce jednak o zákon o ručení za škodu z provozu silostrojů čís. 162/1908, jednak o předpisy občanského zákona. V onom směru byla žaloba zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jest schválili právní názor nižších soudů, že se na pouliční automobilovou stříkačku, jež neslouží k dopravě osob nebo věcí, nevztahuje zákon o silostrojích čís. 162/1908 ř. z. a že tedy žalobce nemůže svůj nárok na náhradu škody opříti o ustanovení tohoto zákona.

Citace:

č. 12391. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 290-290.