Čís. 12259.

Obchodní pomocníci (zákon ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. zák.).
V případě § 14 zákona nepřísluší obchodnímu pomocníku právo žádali předloženi knih a dokladů, nýbrž se musí při zkoumání bilance obmeziti jen na číselný souhlas bilance s knihami a na výtky omylů nebo zřejmých nesprávností, vyjímajíc případy vědomě nesprávných zápisů.
(Rozh. ze dne 12. ledna 1933, Rv II 368/31.)
Žalobce byl u žalované firmy zaměstnán jako řídící jejího závodu v O. Služným byl 50% podíl na čistém výtěžku O-ského závodu. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované nedoplatku služného. Žaloba byla zamítnuta oběma nižšími soudy. Odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Především jest míti na zřeteli, jaká práva příslušejí žalobci jako zaměstnanci zú- častněnému na čistém zisku. Žalobce jako zaměstnanec má za účelem zjištění čistého zisku podle § 14 zák. čís. 20/1910 ř. z. právo žádati předložení bilance a nahlédnuti do knih. Předložení bilance nežádal, bilanci sestavil znalec ve svém posudku na základě zápisů v knihách a dokladů, pokud je měl po ruce. Žalobci přísluší jen právo žádati nahlédnuti do knih. To mu bylo povoleno. Nepřísluší mu však právo nahlédnouti do dokladů (arg. slovo »nahlédnuti do knih« § 14 zák. čís. 20/10 ř. z.). Při zkoumáni bilance, posudku, musí se zaměstnanec obmeziti na číselný souhlas bilance s knihami a na výtky omylů i zřejmých nesprávnosti, vyjmouc případy vědomě nesprávných zápisů. Nemůže však žádati předloženi knih, tím méně dokladů, by si sebral materiál ke svým námitkám. Zevrubné zkoumáni knih jako v řízení trestním mu nepřísluší (Mayer-Grünberg komentář k zák. o obch. pom. str. 179-184).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Že žalobci jako zaměstnanci podle § 14 zák. ze 16. ledna 1910 čís. 20 ř. zák. nepřísluší právo žádati předložení knih a dokladů, nýbrž že se musí při zkoumáni bilance obmeziti jen na číselný souhlas bilance s knihami a na výtky omylů nebo zřejmých nesprávnosti, vyjímajíc případy vědomě nesprávných zápisů, dovodil odvolací soud správně a stačí poukázati k výstižným důvodům jeho rozsudku (srov. Mayer-Grünberg, Komentář k zák. o obch. pom. str. 179—184 a k tomu Randa, Handelsrecht, druhé vydání I. str. 236 pozn. 28).

Citace:

Čís. 12259.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 33-34.