— čís. 12504 až 12505 —
456
Čís. 12504.
Konkursní řád ze dne 27. března 1931, čís. 64 sb. z. a n.
I po prohlášení konkursu na jmění dlužníka lze povolili exekuci vnuceným zřízením zástavního práva, došel-li exekuční návrh na soud povolující exekuci, jenž byl zároveň soudem exekučním a knihovním, před prohlášením konkursu.

(Rozh. ze dne 7. dubna 1933, R 1 253/33.)
Návrh vymáhajícího věřitele na povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva došel na soud povolující exekuci, jenž byl zároveň soudem exekučním a knihovním, dne 25. června 1932. Dne 9. července 1932 byl na jmění dlužníka vyhlášen konkurs. Dne 13. července 1932 soud prvé stolice exekuci povolil. Rekursní soud exekuční návrh zamítl vzhledem k § 11 konk. řádu, ježto na jmění dlužníka byl před povolením exekuce vyhlášen konkurs.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud, zamítnuv návrh na povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva s poukazem k ustanovení § 11 konk. ř. čís. 64/1931, zde v úvahu přicházejícího, přehlédl ustanovení § 14 tohoto konkursního řádu, podle něhož mohou býti vklady a záznamy ve veřejných knihách povoleny a vykonány i po prohlášení konkursu: řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před prohlášením konkursu. Jelikož žádost za povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva došla na soud exekuci povolující, jenž jest zároveň soudem exekučním a knihovním, dne 25. června 1932, řídilo se pořadí zápisu podle § 29 prvý odstavec knih. zák. a § 88 druhý odstavec ex. ř. tímto dnem, a, jelikož konkurs byl prohlášen teprve dne 9. července 1932, nebylo jeho vyhlášení na závadu, by navržená exekuce nebyla povolena (stejně sb. n. s. 10957).
Citace:
Čís. 12504. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 480-480.