Čís. 12548.

Dovolání jest nepřípustné (§ 502, třetí odstavec, c. ř. s.), zažalováno-li několik pohledávek, z nichž žádná nepřevyšovala 2000 Kč, třebas byla proti zažalovaným pohledávkám namítnuta započtením vzájemná pohledávka přes 2000 Kč. (Rozh. ze dne 27. dubna 1933, Rv I 4/32.)
Žalující firma zažalovala ve dvou žalobách spojených ke společnému jednání čtyři samostatné pohledávky, z nichž žádná nepřevyšovala 2000 Kč. Žalovaný namítl započtením vzájemnou pohledávku 4496 Kč. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného.
Důvody:
Žalobkyně zažalovala ve dvou žalobách spojených ke společnému jednání čtyři samostatné pohledávky ze čtyř účtů s různými dobami splatnosti. Žádná z těchto pohledávek nepřevyšuje 2000 Kč. Tyto pohledávky nepozbyly své samostatnosti tím, že po dvou byly uplatněny podle § 227 c. ř. s. jednou žalobou, a že o nich bylo společně jednáno a rozhodnuto. Musí býti proto přípustnost dovolání posuzována zvláště podle výše každé této samostatné pohledávky. Poněvadž jde o souhlasné rozsudky soudů nižších stolic a žádná z uvedených pohledávek nepřevyšuje 2000 Kč, je dovolání nepřípustné podle třetího odstavce § 502 c. ř. s., a bylo je proto odmítnouti podle prvního odstavce § 507 c. ř. s., nestalo-li se tak již soudy nižších stolic. Na tom nic nemění, že žalovaný namítal započtením vzájemnou pohledávku 4496 Kč 30 h, tedy pohledávku převyšující 2000 Kč, a že o tu vlastně již jenom jde v řízení dovolacím, neboť pro posouzení přípustnosti dovolání může býti rozhodující jen výše pohledávky zažalované, pokud se týče v souženém případě výše každé ze samostatných pohledávek žalobčiných, ježto by vzájemnou pohledávku bylo započítati na každou jednotlivou z těchto samostatných pohledávek.

Citace:

č. 12548. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 553-554.