— Čís. 12498 —
447
Čís. 12498.
Zajištění půdy drobným pachtýřům (zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.).
Uplynula-li desítiletá lhůta, v níž pozemek z přídělu drobným pachtýřům směl býti zcizen jen se svolením Státního pozemkového úřadu, v době udělení příklepu v exekuční dražbě tohoto pozemku, odpadla překážka dražebního řízení, i když tu v době povolení dražby ještě byla.

(Rozh. ze dne 6. dubna 1933, R I 116/33.)
Na pozemcích, o něž tu jde, bylo na základě přídělu drobným pachtýřům vloženo pro ně právo dne 1. listopadu 1920. Usnesením ze dne 26. července 1930 byla povolena proti vlastníkům oněch pozemků k vydobytí peněžité pohledávky exekuce vnucenou dražbou. Usnesením ze dne 9. prosince 1930 byl udělen příklep. Proti rozvrhovému usnesení podal rekurs hypotékami věřitel, k jehož rekursu rekursní soud usnesením ze dne 24. června 1932 zrušil z úřadu exekuci vnucenou dražbou nemovitostí včetně udělení příklepu a rozvrhového usnesení a nařídil nové jednání a rozhodnutí. Důvody: Vzhledem ke knihovní poznámce zákazu zcizení dražených pozemků jest ke každému jich zcizení, a to nejen, když jde o dobrovolné smluvní zcizení, nýbrž i o zcizení vnucené exekuční dražbou (viz rozh. nejv. soudu čís. 3545, 5891, 6014, 6133, 6359, 7148, 7859 sb. n. s.), zapotřebí souhlasu Státního pozemkového úřadu. Tento zákaz zcizení, jenž souvisí s pozemkovou reformou, jest povahy veřejnoprávní, jest ho dbáti z úřadu, najmě an jest zřejmý z pozemkové knihy, a měl k němu již soud první stolice bráti zřetel. Exekuce vnucenou dražbou těchto pozemků byla však povolena a provedena, aniž byl předložen anebo vyžádán souhlas Státního pozemkového úřadu, ba aniž byl Státní pozemkový úřad o povolení a provádění vnucené dražby v jednotlivých obdobích exekučního řízení, zejména o dražebním roku a udělení příklepu vyrozuměn býval, a jest proto exekuce vnucenou dražbou nezákonná.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc soudu druhé stolice, by nepřihlížeje k důvodům, uvedeným v napadeném usnesení znovu o rekursu rozhodl.
Důvody:
Neobstojí důvod rekursním soudem pro zrušení dražby pozemků použitý, že pozemky jsou podle § 22 druhý odstavec zákona čís. 318/19 ve znění zákona čís. 311/20 stiženy zákazem zcizení bez svolení Stát- — Čís. 12499 —
448
ního pozemkového úřadu a že svolení ke dražbě nebylo vykázáno. Zmíněným zákazem stiženy byly řečené pozemky, jakožto pozemky pocházející z přídělu drobným pachtýřům, jak také v poznámce u nich zapsané je uvedeno, na dobu deseti let od nabytí pozemků. Nabyto bylo pozemků, to jest bylo vlastnictví k nim pro nabyvatele vloženo dne 1. listopadu 1920. Desítiletá lhůta uplynula dnem 1. listopadu 1930 a v době udělení příklepu, dne 9. prosince 1930 a i v době vydání napadeného usnesení ze dne 24. června 1932 zákaz projitím doby zaniknul a již neplatil. Překážka dražebního řízení, i když tu v době povolení dražby byla, dodatně do příklepu a do vydání napadeného usnesení byla zhojena. Podle toho, co uvedeno, zrušil rekursní soud dražební řízení a s ním i příklep neprávem, rozvrhová podstata, o které vydáno bylo rozvrhové usnesení prvním soudem, zůstává následkem toho nezměněna a důvod, pro který rekursní soud zrušil rozvrhové usnesení prvního soudu a nařídil nové rozvrhové jednání a usnesení, padá.
Citace:
Čís. 12498. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 471-472.